LIBYE

Datum vzniku: 24. prosince 1951

Stručná historie chronologicky:

Starověk: Území dnešní Libye bylo osídleno různými kmeny např.  Féničanů, Řeků a Kartáginců.

7. století př. n. l.: Libye se stala součástí starověkého římského impéria.

7. století n. l.: Po arabské expanzi se Libye stala součástí muslimského světa.

16. století: Území Libye bylo pod nadvládou Osmanské říše.

19. století: Počátek koloniální nadvlády Itálie nad Libyí.

1951: Libye získala nezávislost na Itálii a stala se královstvím s králem Idrisem I. jako hlavou státu.

1969: Muammar Kaddáfí svrhl krále Idrise I. a nastolil vojenský režim.

1980–1988: Libye byla zapojena do konfliktu s USA a dalšími západními zeměmi.

2011: Během Arabského jara došlo k povstání proti Kaddáfímu, což vyústilo v pád jeho režimu.

2011–dosud: Libye zažila politickou nestabilitu, konflikty mezi různými frakcemi a občanskou válku.

 

Mezinárodní zkratka: LY

 

Měna: libyjský dinár LYD

Libyjský dinár je zákonným platidlem Libye. Název dinár má libyjská měna společný s několika měnami států, které byly v minulosti součástí Osmanské říše. Dílčí jednotka se nazývá dirham.

 

Internetová doména: .ly

 

Telefonní předvolba: +218

 

Časové pásmo: GMT+2

 

Geografie:

Libye se nachází na severu Afriky a sdílí hranice s několika zeměmi – Egyptem, Súdánem, Čadem, Nigerem, Alžírskem a Tuniskem.

Většina území je poušť. Má rozsáhlé pobřeží na severu, které omývá Středozemní moře. Nachází se zde několik významných měst, včetně Tripolisu (hlavní město) a Benghází. Vnitrozemí je tvořeno především pouští a polopouštními oblastmi. Největší pouštní oblastí v zemi je Libyjská poušť.

V západní části se nachází pohoří zvané Tibesti Mountains, které se rozkládá na hranici s Alžírskem a Čadem. V pouštních oblastech jsou oázy, které slouží jako důležitá místa pro zásobování vodou a zemědělství.

 

Nejvyšší vrchol: Bikku Bitti 2 267 m n.m.

Vrchol se nachází v pohoří Tibesti na hranici s Čadem. Oblast je charakteristická svou horskou krajinou a je významným geografickým prvkem v severní Africe.

 

Podnebí:

Většina Libye patří do oblasti se saharským podnebím. Teploty v letních měsících mohou dosahovat velmi vysokých hodnot, ačkoli v noci mohou klesnout na relativně nízké teploty.

Pobřežní oblasti mají mírnější středomořské podnebí. Zde jsou teploty příjemnější. Srážky jsou vyšší než ve vnitrozemí, a to zejména během zimního období. Vnitrozemím občas procházejí silné pouštní větry, známé jako “sirocco” nebo “ghibli”. Mohou přinášet horký vzduch a vír písku. V oázách, které se nacházejí v pouštních oblastech, jsou podmínky mírnější díky dostupnosti vody.

 

Fauna a flora:

V pouštních oblastech Libye se vyskytují adaptované pouštní rostliny, jako jsou akácie, kaktusy a další. V oázách, kde je k dispozici voda, můžete najít zemědělské plodiny, jako jsou palmy, olivovníky, datlovníky a další druhy. V pohoří Tibesti, včetně oblasti kolem Bikku Bitti, se vyskytují kamzíci a další druhy horské zvěře.

Mezi pouštní živočichy patří různí hlodavci a plchové. Mohou se zde také nacházet hadi, ještěrky a hmyz adaptovaný na pouštní prostředí. V oblasti Středozemního moře kolem pobřeží lze najít různé druhy ryb a mořských živočichů, včetně delfínů.

 

Zemědělství:

Vzhledem k extrémnímu suchu většiny území Libye je zemědělská činnost koncentrována do oáz, které jsou plné vlhkosti. V těchto oázách je k dispozici dostatek vody pro zemědělství, a proto se zde pěstují plodiny jako datle, olivy, melouny a další.

Pobřežní oblasti , které mají středomořské klima, jsou vhodné pro pěstování plodin jako jsou hroznové víno, rajčata a obilí. Oblast je také důležitá pro rybolov.

V některých částech země se provozuje pastevectví, zejména v pouštních oblastech, kde se chovají kozy a ovce. Kvůli omezeným možnostem vlastní produkce potravin je země závislá na dovozu potravin, včetně obilí, masa, mléčných výrobků a dalších produktů.

 

Těžba surovin:

Libye má rozsáhlé zásoby ropy a zemního plynu, a je jedním z hlavních producentů v Africe. Těžba ropy a zemního plynu má významný podíl na libyjském HDP a příjmech z vývozu ropy. Hlavními ropnými poli jsou Západní poušť, Sarir a Messla.

V zemi se nacházejí určité zásoby hnědého uhlí, ale těžba této  suroviny není tak významná jako těžba ropy.

Má také zásoby železné rudy. Těží sádrovec, který se používá v průmyslu stavebnictví. V zemi se také těží mramor.

 

Průmysl:

Země těží ropu a zemní plyn a exportuje je na světový trh. Ropa je také zpracovávána v rafinériích na domácím trhu.

Stavebnictví je dalším významným průmyslovým odvětvím. Vzhledem k potřebě infrastrukturního rozvoje a obnovy po konfliktech má významný potenciál.

Potravinářský průmysl zahrnuje zpracování potravin, včetně zpracování ovoce, zeleniny a ryb. Vyrábí se zde oblečení, textilní výrobky a obuv.

Elektroenergetika a výroba elektrické energie.Chemický průmysl zde výrábí různé chemické produkty, včetně hnojiv, plastů a léčiv.

 

Služby a další oblasti ekonomiky: služby

 

Přírodní a historické zajímavosti: města Tripolis a Benghází, poušť Sahara, pobřeží Středozemního moře, památky Kyréna, Sabráta a Leptis Magna

Libye je domovem mnoha historických a archeologických památek z období starověkého Říma, Řecka a dalších starověkých civilizací.

Pobřeží Středozemního moře nabízí krásné pláže a možnosti vodních sportů. Sahara, která pokrývá většinu území, má svůj vlastní půvab. Výlety do pouště, pouštní safari a návštěvy oáz jsou pro  turisty atraktivní.

Tradiční hudba, tanec, řemeslné výrobky a místní festivaly mohou být také zajímavé pro cestovatele hledající autentický zážitek.

 

Waterparky:

 

Státní zřízení: republika

Státní zřízení se vyvíjelo v průběhu historie této země a bylo ovlivněno politickými událostmi, konflikty a změnami režimů.

Výkonná moc byla rozdělena mezi několik aktérů, což bylo jedním z důsledků politické nestability po svržení režimu Muammara Kaddáfího v roce 2011. Existovala vláda, která byla dočasně rozdělena na dvě hlavní rivalizující vlády: Uznávaná národní vláda v Tripolisu a Vláda národní jednoty v Benghází. Obě tyto vlády měly omezenou kontrolu nad územím země.

Legislativním orgánem byl Všeobecný národní kongres (GNC), později Nahda, až do roku 2014, kdy vznikl Tobrukský sněm, který zahrnoval poslance z východní části země. Existovala také Vysoká státní rada jako druhý legislativní orgán.

Politická a bezpečnostní situace byla velmi složitá a nestabilní, což mělo vliv na fungování státního zřízení.

 

Hlavní město: Tripolis

Leží na pobřeží Středozemního moře na severozápadě Libye. Město má bohatou historii a je jedním z nejstarších kontinuálně obývaných měst na světě.

Tripolis byl založen v 7. století př. n. l. Féničany a stal se důležitým obchodním centrem v oblasti Středozemního moře.  Město má přístav, který slouží pro obchod a námořní dopravu, a je také sídlem některých státních institucí a podniků.

 

Rozloha: 1 759 541 km2

 

Počet obyvatel: 7 050 000 (2022)

Největší etnickou skupinou jsou Arabové, kteří tvoří většinu obyvatelstva. Kromě Arabů zde žijí i menší skupiny, jako jsou Berbeři, Tuaregové a Toubouové.

Oficiálním jazykem je arabština. Berberština je také široce používána, zejména v některých komunitách. V oblastech spojených s mezinárodním obchodem a diplomacií se také setkáte s komunikací v angličtině a francouzštině . Islám je zde dominantní náboženství, většina obyvatel jsou muslimové. Existuje také menšina obyvatelstva, která vyznává křesťanství a další náboženské víry.

 

Památky UNESCO: 5

 

  1. Archeologické naleziště Kyréna (1982) – Starověké archeologické naleziště, známé pro své řecké a římské památky.
  2. Archeologické naleziště Leptis Magna (1982) – Významné archeologické naleziště, které obsahuje dobře dochované pozůstatky starověkého římského města.
  3. Archeologické naleziště Sabráta (1982) – Další významné archeologické naleziště v Libyi, s pozůstatky starověkého města.
  4. Skalní malby v Tadrart Acacus (1985) – Skalní malby v libyjské poušti známé pro svou výjimečnou historickou a kulturní hodnotu.
  5. Staré město Ghadames (1986) – Historické město, známé svými unikátními architektonickými a urbanistickými prvky, které reflektují tradiční život v pouštním prostředí.

                

Národní parky: 6

 

  1. Národní park Abughilan
  2. Národní park El Kauf
  3. Národní park Karabolli
  4. Národní park Naggaza
  5. Národní park Rajma
  6. Národní park Sirman