AFGHÁNISTÁN
Datum vzniku: 1709
Stručná historie chronologicky:
18. století: Vznik Durraniho říše kolem roku 1747 pod vedením Ahmad Šáh Durráního.
19. století: Afghánistán se stává nezávislým státem a vyhlašuje svou nezávislost na britském impériu v roce 1919.
20. století: Afghánistán se snaží o modernizaci a sekularizaci pod vedením krále Amanulláha v 20. letech. V roce 1979 začíná sovětská invaze do země, což vede k dlouhodobému konfliktu.
80. léta: V Afghánistánu probíhá ozbrojený konflikt mezi mudžáhidy (bojovníky za svobodu) a sovětskými vojsky. USA a další země poskytují podporu mudžáhidům.
90. léta: Po stažení sovětských vojsk v roce 1989 zažívá Afghánistán občanskou válku a politickou nestabilitu. V roce 1996 přichází k moci Taliban, kteří nastolí tvrdý islámský režim.
2001: Po teroristických útocích z 11. září v USA vstupují Spojené státy a jejich spojenci do Afghánistánu a svrhávají Taliban. Začíná válka v Afghánistánu.
Po roce 2001: Následuje éra obnovy a pokusu o budování stabilního afghánského státu. Dochází k volbám, ale země zůstává nestabilní.
2010 a později: Násilí se zvyšuje a v zemi stále působí povstalci a teroristické skupiny. USA a další země postupně snižují svou vojenskou přítomnost.
2021: V srpnu stáhne Spojené státy své vojska a Taliban znovu přebírá kontrolu nad Afghánistánem, což vede k rychlému pádu afghánské vlády.
V srpnu 2021 došlo k rychlému postupu povstalců z hnutí Taliban, kteří začali dobývat města a provincie po celém Afghánistánu. Tento postup vedl k pádu mnoha měst a k tomu, že afghánská vláda ztratila kontrolu nad většinou země.
Mezinárodní zkratka: AFG
Měna: Afghánský Afghán (AFG)
Afghán je dále rozdělen na menší jednotky nazývané pul, přičemž 1 afghán je roven 100 pulům.
Hodnota afghánů se v průběhu času měnila v důsledku politických a hospodářských turbulencí .
Internetová doména: .af
Telefonní předvolba: +93
Časové pásmo: GMT+4:30
Geografie:
Afghánistán je známý svými horskými oblastmi, především Hindúkúšskými horami na severu a západě. V Hindúkúši se nachází mnoho vysokých vrcholů, včetně Noshaq (nejvyšší hora Afghánistánu) a Tiricha Mir.
V jihovýchodní části se nachází poušť Registán, která zahrnuje rozsáhlé písečné duny a je suchou aridní oblastí.
Země má několik významných řek, včetně řeky Amudarja na severu a řeky Hilmend na jihu.
Mezi nejvýznamnější jezera patří Hamun na jihu země, které se nachází na hranicích s Íránem. A jezero Šáhrud poblíž města Herát.
Nejvyšší vrchol: Nošak 7485 m.n.m.
Nachází se v Hindúkúšských horách na severu země.
Hindúkúšské hory jsou částí pohoří Pamír, které se rozkládá v Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, Afghánistánu a dalších středoasijských zemích.
Podnebí:
V jižních a východních částech Afghánistánu, zejména v oblasti pouště Registán, převládá suché a horké pouštní klima. Letní teploty zde mohou dosahovat velmi vysokých hodnot, zatímco zimy jsou mírné a suché.
V Hindúkúšských horách na severu a západě země panuje horské klima. Letní teploty jsou zde mírnější, zatímco v zimě může být v těchto oblastech velmi chladno a sněžit.
Střední a severovýchodní části mají kontinentální klima se čtyřmi výraznými ročními obdobími. Letní teploty mohou být horké, zatímco v zimě mohou klesat pod bod mrazu.
V některých nižších oblastech, zejména na jihu a východě země, prevládá stepní klima.
V horských oblastech, jako jsou Hindúkúšské hory a Pámír, panuje arktické klima s krátkým letním obdobím a dlouhou, studenou zimou.
Fauna a flora :
V stepích a savanách můžete najít různé druhy zvěře, včetně gazel, buvolů a kamzíků. Tyto oblasti jsou také domovem různých druhů ptáků, jako jsou dravci a perličky.
Velbloudi jsou často používáni jako zvířecí tažná síla v pouštních oblastech. Jsou klíčovým prostředkem dopravy a obživy pro místní obyvatelstvo.
V horských oblastech, zejména v Hindúkúšských horách, žijí divoké kozy, ovce a další druhy kopytníků. V těchto oblastech se také vyskytují predátoři, jako jsou vlci a sněžní levharti.
Afghánský desman je malý savec podobný krtkovi, který je ohrožený vyhynutím.
V pouštních oblastech , jako je poušť Registán, dominuje xerofytní vegetace, která se přizpůsobila suchým podmínkám. Sem patří rostliny jako akácie, tamaryšky a agáva.
V nížinných stepích a travnatých oblastech rostou trávy, byliny a keře, které poskytují pastvu pro zvěř a dobytek. Mezi typické rostliny patří šafrán, ephedra a sýčkovník.
V horských oblastech rostou různé druhy rostlin, včetně alpínských květin, jako jsou hvězdice a pryšce.
V údolích řek a oázách rostou plodiny, jako jsou datle a granátová jablka a také různé druhy dřevin.
Zemědělství:
Mezi hlavní plodiny pěstované v Afghánistánu patří pšenice, ječmen, rýže, kukuřice, oves, bavlna, cukrová třtina, granátová jablka, hroznové víno a mnoho druhů ovoce a zeleniny.
Zemědělství se často provozuje na rodinných farmách a menších polích. Tradiční zemědělství zahrnuje používání dobytka, tradičních zemědělských nástrojů a ručního zpracování polí.
Afghánistán byl dlouho jedním z hlavních producentů opia a máku na světě. Vzhledem k nestabilitě v zemi byla tato plodina také zneužívána pro výrobu narkotik. Mezinárodní úsilí bylo zaměřeno na omezování pěstování máku a podporu náhradních plodin pro zemědělce.
Zemědělství čelí několika výzvám, včetně sucha, eroze půdy, nedostatečné infrastruktury a politické nestability. Zemědělci také potřebují lepší přístup k vodě, semennému materiálu a moderním zemědělským metodám.
Země je významným producentem některých plodin, jako jsou granátová jablka, která se vyvážejí do dalších zemí.
Těžba surovin:
Afghánistán je známý svou těžbou drahých kamenů, zejména lapis lazuli, což je modrý polodrahokam, vysoce ceněný na trhu s drahými kameny.
Země má rozsáhlé zásoby mramoru, který se těží zejména v provinciích Helmand a Nangarhár.
Má potenciál pro těžbu zlata, mědi, železa a dalších drahých kovů. V minulosti byly objeveny zlaté doly, ale těžba nebyla vzhledem k politické nestabilitě země plně rozvinutá.
V Afghánistánu byly také zjištěny zásoby uranu a soli.
Průmysl:
Textilní průmysl je jedním z největších průmyslových odvětví v Afghánistánu. Zahrnuje výrobu oděvů, koberců a tkanin.
Země má rozsáhlý potravinářský průmysl, který zpracováná potraviny, jako je mletí mouky, výroba oleje, konzervování ovoce a zeleniny a výroba tradičních afghánských pokrmů.
Vzhledem k potřebě obnovy infrastruktury a bydlení po dlouhodobém konfliktu se stavebnictví v Afghánistánu stalo aktivním průmyslovým odvětvím. Zahrnuje výstavbu bytů, silnic, mostů a dalších infrastrukturních projektů.
Dřevozpracující průmysl se zabývá zpracováním dřeva z afghánských lesů na stavební materiály, nábytek a další výrobky.
Má rozsáhlé zásoby mramoru a jiných kamenných materiálů, což umožňuje rozvoj kamenného průmyslu pro stavebnictví a sochařství.
Tradiční rukodělný průmysl zahrnuje výrobu keramiky, kovových výrobků, keramiky a dalších uměleckých výrobků, které jsou prodávány na místních trzích a exportovány.
Služby a ostatní sektory ekonomiky: nerozvinuté
Přírodní a historické zajímavosti: Darul Aman palace, minaret Jam, Kábul, Balch, Kandahár, Herát, Bamiyan, údolí Pandžšír
Afghánistán má bohatou historii a kulturu, která zahrnuje starověké památky, jako jsou buddhistické kláštery v Bamyanu a historická města Herát a Kábul.
Země má rozmanitou přírodu, včetně krásných horských krajin v Hindúkúšských horách, údolích řek a pouští, jako je Registán.
I přes bezpečnostní problémy a omezený turismus byly některé turistické aktivity v zemi provozovány. Patří sem výlety do historických měst, návštěvy trhů a festiválů, a také turistické expedice v horách.
Bezpečnostní situace byla dlouho složitá, konflikty a teroristické útoky způsobily, že země nebyla pro turisty bezpečná.
Waterparky:
 |
 |
 |
Státní zřízení: islámská autokracie
Afghánistán je oficiálně znám jako Islámská republika Afghánistán. Islám hraje klíčovou roli v právním systému a politice země. Islámská kultura a zákony jsou hluboce zakotveny v afghánském státním zřízení.
Prezident Afghánistánu je volen prostřednictvím všeobecných voleb.
Afghánistán měl vládní systém s centrální vládou a provinčními a místními samosprávami. Země byla rozdělena do provincií, z nichž každá měla svého guvernéra a místní správní struktury.
Politická situace v Afghánistánu se výrazně změnila v srpnu 2021, kdy vládu převzala militantní skupina Tálibán po stažení mezinárodních vojsk.
Hlavní město: Kábul
Nachází se v severní části země a leží v údolí obklopeném Hindúkúšskými horami.
Byl centrem starověkého státu Kábulšáh a hrál důležitou roli na obchodních trasách spojujících Asii, Blízký východ a Evropu. Město bylo postupně ovlivněno různými kulturami a říšemi, včetně Římské říše, Perské říše a islámských dynastií.
Rozloha: 647 500 km2
Počet obyvatel: 40 230 000 (2022)
Největší etnickou skupinou jsou Paštúni, kteří tvoří většinu obyvatelstva. Další významné etnické skupiny zahrnují Tádžiky, Hazary, Uzbeky, Balúčské, Nuristány a mnoho dalších menších etnických skupin.
Afghánistán je mnohojazyčnou zemí. Dvěma nejběžnějšími jazyky jsou paštština a dari (varianta perštiny), ale v zemi se mluví také mnoha dalšími jazyky a dialekty.
Většina obyvatel jsou muslimové, přičemž většina praktikuje sunnitský islám. Existuje však také menší počet šíitských muslimů a malé komunity s jinými náboženskými přesvědčeními.
Vzdělání bylo omezené kvůli konfliktům a nedostatečné infrastruktuře. Po pádu Tálibánu v roce 2001 byly zahájeny snahy o zlepšení přístupu k vzdělání.
Památky UNESCO: 2
|
 |
|
- Minaret a archeologické naleziště Džám (2002) – Zahrnuje významný minaret a archeologické pozůstatky v oblasti Džám v Afghánistánu. Minaret je významným architektonickým dílem a je spojován s historií a kulturou regionu.
- Kulturní krajina a archeologické pozůstatky Bámjánského údolí (2003) – Toto naleziště se nachází v Bámjánském údolí v Afghánistánu a zahrnuje kulturní krajinu a archeologické pozůstatky, včetně slavných soch Buddhy vytesaných do skály.
Národní parky: 8
|
 |
|
- Národní park Band-e-Amir
- Národní park Wakhan
- Národní park Kol-e-Hashmat Khan
- Národní park Bamiyan Plateau
- Národní park Nuristan
- Národní park Ghazni
- Národní park Takhar
- Národní park Imam Sahib District
