ČÍNA

Datum vzniku: 1. října 1949 vznik ČLR

Starověká Čína: Čína má bohatou historii, která sahá tisíce let do minulosti. Starověká čínská civilizace začala kolem 21. století př. n. l. Dynastie, jako je Šang a Zhou, ovládly čínskou krajinu a vytvořily první písemné záznamy v podobě znaků na bronzových nádobách a na orákulních kostech.

Čínská vojenská expanze: V období čínské expanze za dynastií Qin a Čchin se rozšířila čínská říše směrem na sever a západ. Byla postavena Velká čínská zeď a jednotný systém měření a vah, což usnadnilo správu obrovského území.

Dynastie Han: Období dynastie Han (206 př. n. l. – 220 n. l.) bylo významné pro rozvoj umění, vědy a technologie. Byl zaveden papír, knihtisk a vytvořen první čínský císařský záznam, známý jako “Dějiny Hanů”.

Období Tří říší: Po pádu dynastie Han následovalo období Tří říší (220-280), které bylo charakterizováno válkami a rozpadem říše na tři nezávislé státy.

Období Severní a Jižní dynastie: Čína byla v období Severní a Jižní dynastie (420-589) rozdělena na severní říši, ovládanou barbary, a jižní říši, která byla čínská. Toto období bylo poznamenáno kulturním vývojem a buddhismem.

Tchang a Sung: Období dynastií Tchang (618-907) a Sung (960-1279) byla doba prosperity a kulturního rozvoje.

Mongolská nadvláda: V 13. století byla Čína dobyta mongolskými vojevůdci, včetně Čingischána, a stala se součástí mongolské říše Yuan.

Mingská a Čingská dynastie: V období dynastie Ming (1368-1644) byla Čína znovu sjednocena a znovu získala nezávislost. Následně přišla dynastie Čching (1644-1912), která byla poslední císařskou dynastií Číny.

Období republiky a občanská válka: Po pádu dynastie Čching v roce 1912 byla vyhlášena Čínská republika. Následovala občanská válka mezi nacionalisty pod vedením Čankajška a komunisty pod vedením Mao Ce-tunga.

Založení Čínské lidové republiky: V roce 1949 komunisté zvítězili v občanské válce a vyhlásili vznik Čínské lidové republiky 1. října 1949.

 

Mezinárodní zkratka: PRC

 

Měna: čínský juan  (CNY)

Jüan se dělí na menší jednotky, které se nazývají “fen” nebo “jiao,” a zkracují se jako “¥.” 10 fenů tvoří 1 jüan.

Čínský jüan je jednou z hlavních světových měn a hraje důležitou roli ve světovém obchodu a mezinárodním finančním systému.

 

Internetová doména: .cn

 

Telefonní předvolba: +86

 

Časové pásmo: GMT +8

 

Geografie:

Čína je rozlehlá země východní Asie a jedna z největších zemí na světě podle rozlohy.

V jihozápadní části Číny se nachází oblast Tibetu a pohoří Himálaje, které zahrnuje nejvyšší horu světa, Mount Everest.

Východní část Číny je domovem mnoha velkých měst, včetně Pekingu, Šanghaje a Guangzhou.

V severozápadní části Číny se rozkládá poušť Gobi, jedna z největších pouští na světě.

Řeka Jang-c’-ťiang (také známá jako Jang-c’-ťiang) je nejdelší řekou v Číně a třetí nejdelší na světě.

Východní Čína má kopcovitý až hornatý terén. Nachází se zde pohoří jako Qinling, Taihang a Wuyi, které jsou důležité pro zachování biodiverzity a vodních zdrojů.

Západní Čína je hornatá a obsahuje pohoří jako Tchien-šan a Pamír. Tato oblast je méně osídlená než východní část Číny a má bohatou historii obchodu po starověké Hedvábné stezce.

Čína má rozsáhlé pobřežní oblasti, které zahrnují Žluté moře, Východočínské moře a Jihočínské moře. Tyto regiony jsou významné pro obchod, rybolov a přístavy.

Čína má několik velkých vnitrozemských jezer, jako je jezero Poyang, jezero Dongting a jezero Tchaj-chu. Tato jezera mají význam pro zemědělství a biodiverzitu.

 

Nejvyšší vrchol: Mount Everest 8849 m.n.m.

Je nejvyšším vrcholem v Číně a také na celém světě.

Mount Everest leží v pohoří Himálaje, které je součástí většího pohoří Himálaj-Hindúkuš-Karakoram. Nachází se na hranici mezi Nepálem a autonomní oblastí Tibet v Číně.

První úspěšné zdolání Mount Everestu se odehrálo v roce 1953, kdy se Novozélanďan Sir Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norgay stali prvními lidmi, kteří dosáhli vrcholu.

 

Podnebí:

Jižní část Číny, včetně provincií Guangdong, Guangxi, Hainan a provincie Yunnan, má subtropické až tropické podnebí. To znamená, že zde panují vysoké teploty a vlhkost po většinu roku.

ýchodní část Číny, zahrnující provincie Ťiang-su, Ťiang-si a provincii Fu-ťien, má teplé mírné podnebí s jasnými ročními obdobími.

V oblasti okolo Šanghaje a na pobřeží provincie Tchaj-wan panuje středozemní podnebí.

Vnitrozemské části severní Číny mají mírné kontinentální podnebí s horkými léty a studenými zimami. Provincie Peking, Šan-si a Šen-si patří do této klimatické zóny.

Extrémně severní části Číny, včetně provincie Heilongjiang, mají tundry a arktické podnebí. Tato oblast je známá studenými zimami s teplotami klesajícími pod bod mrazu.

Horské regiony, jako je Tibet a provincie S’-čchuan, mají horské a alpské podnebí s chladnými léty a studenými zimami.

Některé části západní Číny, jako například Xinjiang a oblast Tarim, jsou charakteristické suchými podmínkami a patří sem pouště a stepi.

 

Fauna a flora :

Čína je domovem ohroženého druhu pandy obrovské, která je jedním z nejslavnějších symbolů země. Pandi obrovské se podařilo zachránit díky ochranářským opatřením a chovu v zajetí.

Tchoř ušatý , malý primát, známý také jako “zlatý tchoř,” je endemický druh, což znamená, že se vyskytuje pouze v některých částech Číny.

Čína má populaci sibiřského tygra, který je jedním z největších kočkovitých šelem na světě.

Sněžní lvi, kteří obývají vysoké himálajské hory, jsou dalším ohroženým druhem, který je možné najít v Číně.

Hroch čínský je druh vodního hlocha, který obývá řeky a jezera v jižní Číně. Je to jeden z největších sladkovodních savec na světě.

Tento druh alligátora je endemický pro Čínu a můžete ho najít v řekách a bažinách jižní Číny.

Bambus je známý svou rychlou růstovou schopností a je jedním z hlavních zdrojů potravy pro pandy. Bambus je rozšířený po celé Číně a používá se také k výrobě různých produktů.

Čajovník je původem z Číny a tato země je jedním z největších producentů čaje na světě. Čajovníky lze nalézt v různých částech Číny.

Čína má bohatou květinovou kulturu a mnoho druhů květin a stromů je součástí čínských tradic a rituálů. Například květ lípy je symbolem míru a štěstí.

Orchideje jsou oblíbenými květinami v čínské kultuře a jsou často spojovány s elegancí a krásou.

Ginkgo biloba je strom známý svými vějířovitými listy a je považován za “živý fosil,” protože je starobylým druhem.

 

Zemědělství:

Rýže je základní plodinou čínského zemědělství a tvoří hlavní součást čínské stravy. Čína je největším producentem a konzumentem rýže na světě. Rýžová pole jsou často vidět v jižní části Číny, kde panují vhodné klimatické podmínky.

Pšenice je další důležitou obilninou a hraje významnou roli v severní části Číny, zejména v provinciích jako Šan-si a Šen-si.

Kukuřice je klíčovou plodinou pro výživu dobytka a je rozšířená po celé zemi, zejména ve střední a severní Číně.

Sója se pěstuje pro svůj vysoký obsah bílkovin a oleje.

Čína je také významným producentem ovoce a zeleniny, včetně jabek, pomerančů, hrušek, rajčat, okurky a dalších plodin.

Chov dobytka, včetně skotu, vepřů a drůbeže, je důležitou součástí čínského zemědělství.

Díky rozsáhlému pobřeží a vnitrozemským vodním zdrojům má Čína také rozvinutý rybářský průmysl.

 

Těžba surovin:

Čína je největším světovým producentem uhlí a také největším spotřebitelem této suroviny. Uhlí je stále hlavním zdrojem energie v čínské energetické směsi, i když země intenzivně investuje do obnovitelných zdrojů energie.

Čína má rozsáhlé zásoby železné rudy, a proto je také jedním z největších producentů železa a oceli na světě.

Čína je také významným producentem olova a zinku. Těžba těchto kovů se provádí v provinciích jako Jün-nan a provincie S’-čchuan.

Čína je největším světovým producentem ritia, což je klíčový prvek pro výrobu elektroniky a mobilních zařízení.

Antimon je dalším důležitým kovem, který se těží v Číně a má široké využití v různých průmyslových odvětvích.

Tantalum je vzácný kov, který je důležitý pro výrobu elektroniky a zařízení pro letecký a vojenský průmysl.

Čína je velkým spotřebitelem ropy a zemního plynu a je také částečně soběstačná v těžbě těchto surovin.

 

Průmysl:

Čína je největším světovým producentem uhlí a také největším spotřebitelem této suroviny. Uhlí je stále hlavním zdrojem energie v čínské energetické směsi, i když země intenzivně investuje do obnovitelných zdrojů energie.

Země má rozsáhlé zásoby železné rudy, a proto je také jedním z největších producentů železa a oceli na světě. Těžba železné rudy se provádí v provinciích jako Šan-si, Liaoning a provincie Hebei.

Je také významným producentem olova a zinku. Těžba těchto kovů se provádí v provinciích jako Jün-nan a provincie S’-čchuan.

Čína je největším světovým producentem ritia, což je klíčový prvek pro výrobu elektroniky a mobilních zařízení.

Antimon je dalším důležitým kovem, který se těží v Číně a má široké využití v různých průmyslových odvětvích.

Tantalum je vzácný kov, který je důležitý pro výrobu elektroniky a zařízení pro letecký a vojenský průmysl.

Má rozsáhlé pobřeží a významné rybářské flotily, které lovi ryby jak v pobřežních, tak v oceánských vodách.

Čína je velkým spotřebitelem ropy a zemního plynu a je také částečně soběstačná v těžbě těchto surovin.

 

Přírodní a historické zajímavosti: Peking, Velká čínská zeď, Šanghaj, Hong Kong, Terakotová Armáda

Čína je domovem mnoha historických a kulturních památek, které lákají turisty z celého světa. Patří sem Velká čínská zeď, Zakázané město v Pekingu, Terakotová armáda v Si-anu, buddhistické kláštery na hoře Emei a mnoho dalších.

Čína nabízí různorodá přírodní prostředí od impozantních hor a kaňonů po malebná jezera a řeky. Například Jižní Čína je známá svými karstovými vrchy, a autonomní oblast Tibet je domovem nádherných himálajských hor.

Čína má několik velkých a moderních měst, jako je Peking, Šanghaj, Kanton, Čcheng-tu a Chongqing, které nabízejí bohatý kulturní život, luxusní nákupy a gastronomické zážitky.

Turisté mají také příležitost zažít tradiční čínskou kulturu, včetně čínského nového roku, tradičního čínského divadla, kung-fu a tradiční čínské kuchyně.

Čína investuje do rozvoje turistické infrastruktury, včetně moderních hotelů, dopravních systémů a turistických atrakcí. Rychlé vlaky a vysokorychlostní síť jsou nyní běžným způsobem, jak cestovat po zemi.

 

Státní zřízení: republika

Čína je socialistická republika s jednostranným státním zřízením. Oficiálně je známá jako Lidová republika Čína. Státní zřízení Číny je postaveno na ideologiích komunismu a socialismu.

Nejvyšším zákonodárným orgánem je Národní lidový kongres (NLK), který má formálně moc vytvářet zákony a politiky. NLK se schází jednou za rok a je složen z delegátů z různých regionů Číny. Ve skutečnosti však politická moc a rozhodovací pravomoci jsou pevně v rukou KS Číny.

Prezident Čínské lidové republiky je hlavou státu, ale jeho pravomoci jsou omezené a často ceremoniální. Prezident je volený Národním lidovým kongresem na pětileté funkční období.

Čínský systém je tedy autoritativní a kontrola vlády je pevně v rukou Komunistické strany Číny.

 

Hlavní město: Peking

Název “Peking” znamená “Severní hlavní město,” což odkazuje na jeho geografickou polohu na sever od Čínského Velkého kanálu.

Peking byl osídlen už v pravěkých dobách, ale stal se významným městem v období dynastií Čou (11. – 3. století př. n. l.) a Čchin (3. století př. n. l.). Během dynastie Ming (14. – 17. století) se Peking stal hlavním městem Číny.

 

Rozloha: 9 596 960 km2

 

Počet obyvatel: 1 420 000 000 (2022)

Čína je domovem mnoha etnických skupin, z nichž nejpočetnější jsou Chanové (Hanové), kteří tvoří přibližně 91 % populace. Kromě Hanů existuje v Číně více než 50 etnických menšin, včetně Mongolů, Ujgurů, Tibetánců, Chuejů, Korejců a dalších.

Nejvíce obyvatel žije v pobřežních provinciích a městech, zejména v oblasti delt řek Jang-c’-ťiang (Jang-c’-ťiang) a Chuaj-che (Žlutá řeka).

V letech 1979 až 2015 byla v Číně uplatňována politika jednoho dítěte, která omezila počet dětí, které mohou mít manželé. Tato politika byla později změněna na politiku dvou dětí a má významný vliv na strukturu věku obyvatelstva.

Oficiálním jazykem Číny je standardní čínština (mandarínština), ale existuje mnoho dalších jazyků a dialektů, které jsou mluveny mezi etnickými menšinami.

Čína je zemí s různorodou náboženskou krajinností, včetně buddhismu, taoismu, konfucianismu, křesťanství, islámu a tradičních čínských náboženství.

 

Památky UNESCO: 57

  1. Kulturní krajina starých čajových lesů na hoře Jingmai v Pchu-er (2023) – Tato lokalita představuje tradiční kultivaci čaje v historickém regionu Pchu-er a je známá svými čajovými plantážemi a kulturou spojenou s čajem.
  2. Čchüan-čou: světové emporium za říše Sung a říše Jüan (2021) – Čchüan-čou bylo významným obchodním centrem v období říší Sung a Jüan.
  3. Archeologické naleziště města Liang-ču (2019) – Město Liang-ču je významným archeologickým nalezištěm, které odhaluje historii této starověké čínské oblasti.
  4. Hnízdiště stěhovavých ptáků podél pobřeží Žlutého moře a Pochajského zálivu (2019) – Tato lokalita je důležitým místem pro hnízdění a migraci ptáků v Číně.
  5. Fan-ťing-šan (2018) – Významné centrum buddhistického učení a kultury, a to včetně významného buddhistického chrámu.
  6. Historické mezinárodní sídliště Ku-lang-jü (2017) – Tato lokalita zahrnuje historické obchodní trasy a mezinárodní sídliště, což ukazuje na bohatou historii obchodu v této oblasti.
  7. Pohoří Kokošili v Čching-chaji (2017) – Kokošili je malebné pohoří v provincii Čching-chaj, které je známé svým krásným přírodním prostředím.
  8. Lesy Šen-nung-ťia v Chu-peji (2016) – Tato lesní oblast je významná pro zachování biodiverzity a ekosystémů v regionu.
  9. Chuašanské skalní malby (2016) – Zahrnují náboženské a historické vyobrazení na skalách, což je důležitý historický a kulturní záznam.
  10. Sídla domorodých úřadů tchu-s’ (2015) – Tato lokalita zahrnuje historické sídla a úřady domorodých etnických skupin, což představuje kulturní dědictví těchto komunit.
  11. Velký kanál (2014) – Je historickým vodním systémem, který sloužil jako důležitá dopravní cesta v Číně.
  12. Hedvábná stezka: síť cest v koridoru Čchang-an – Ťan-šan (2014) – Hedvábná stezka byla důležitou obchodní trasou spojující Čínu s Střední Asií a Evropou.
  13. Kulturní krajina chanijských rýžových teras v Chung-che (2013) – Tyto rýžové terasy jsou známé svým systémem hospodaření s vodou a tradičními zemědělskými praktikami.
  14. Pohoří Ťan-šan v Sin-ťiangu (2013) – Pohoří Ťan-šan je významným horským systémem v Sin-ťiangu a má kulturní a přírodní hodnoty.
  15. Šang-tu (2012) – Bylo historickým sídlem mongolských vládců a má historický a kulturní význam.
  16. Čínské krajiny tan-sia (2010) – Zahrnuje tradiční čínské zahrady a krajinu s kulturním významem.
  17. Kulturní krajina okolo Západního jezera v Chang-čou (2011) -Zahrnuje Západní jezero a okolní oblasti s historickými a kulturními hodnotami.
  18. Naleziště fosilií v Čcheng-ťiangu (2012) – Toto naleziště obsahuje významné fosilní nálezy a ukazuje na paleontologickou historii regionu.
  19. Historické památky Teng-fengu „ve středu Nebe a Země“ (2010) – Historické město s kulturními památkami spojenými s čínskou mytologií.
  20. Wu-tchaj-šan (2009) – Je významnou horou s historickými a náboženskými památkami.
  21. San-čching-šan (2008) – Tato lokalita zahrnuje tři posvátné hory se svatyněmi a chrámy.
  22. Fuťienské domy tchu-lou (2008) – Tradiční kulturní stavby v provincii Fuťien s unikátní architekturou.
  23. Jihočínská krasová oblast (2007) – Jihočínská krasová oblast zahrnuje unikátní krasovou geologii a krajinu.
  24. Kchajpchingské vesnice a věže tiao-lou (2007) – Obsahuje tradiční vesnice a věže s kulturním významem.
  25. Jin-sü (2006) – Jin-sü je známý pro své historické a kulturní památky spojené s dynastií Jin.
  26. Útočiště pandy velké v S’-čchuanu (2006) – Tato lokalita je důležitým prostorem pro ochranu a výzkum pand velkých.
  27. Historické centrum Macaa (2005) – Macao má historické centrum s koloniální architekturou a kulturními památkami.
  28. Hlavní města a hrobky starověkého království Kogurjo (2004) – Tato lokalita zahrnuje starověké město a hrobky království Kogurjo.
  29. Tři souběžné řeky (2003) – Soutok tří řek v provincii Yunnan.
  30. Jeskyně Jün-kang (2001) – Obsahuje buddhistické sochy a umění.
  31. Hora Čching-čcheng a tuťiangjenský zavlažovací systém (2000) – Tato lokalita zahrnuje historické zavlažovací systémy a kulturní památky.
  32. Jeskyně Lung-men (2000) – Obsahují buddhistické sochy a reliéfy.
  33. Císařské hrobky dynastií Ming a Čching (2000, 2003, 2004) – Tato lokalita zahrnuje hrobky čínských císařů z dynastií Ming a Čching.
  34. Starověké vesnice Si-ti a Chung-cchun v provincii An-chuej (2000) – Tradiční vesnice s historickými památkami.
  35. Pohoří Wu-i (1999) – Wu-i je známé pro své přírodní krásy a biodiverzitu.
  36. Skalní kresby v Ta-cu (1999) – Skalní kresby v Ta-cu obsahují historické a náboženské vyobrazení.
  37. Klasické zahrady v Su-čou (1997, 2000) – Krásné klasické zahrady s historickými a kulturními hodnotami.
  38. Starověké město Pching-jao (1997) – Starověké město s historickými památkami.
  39. Město Li-ťiang (1997) – Město Li-ťiang má tradiční architekturu a kulturní dědictví.
  40. Letní palác a císařská zahrada v Pekingu (1998) – Letní palác a zahrady jsou významnými historickými a kulturními památkami.
  41. Chrám nebes (1998) – Chrám nebes je významným náboženským místem.
  42. Žluté hory (1990) – Jsou známé pro své přírodní krásy.
  43. Chuang-lung (1992) – Tradiční vesnice s historickými památkami.
  44. Ťiou-čaj-kou (1992) – Tradiční vesnice.
  45. Wu-ling-jüan (1992) – Malebná horská oblast.
  46. Wu-tang (1994) – Wu-tang je známý pro své náboženské významné místo.
  47. Palácový komplex Potála ve Lhase (1994, 2000, 2001) – Palác Potála je důležitým náboženským a kulturním centrem.
  48. Letovisko Čcheng-te (1994) – Lázeňské město.
  49. Čchü-fu (1994) – Čchü-fu je historickým městem s kulturními památkami.
  50. Národní park Lu-šan (1996) – Národní park Lu-šan má krásnou přírodu.
  51. Hora E-mej-šan a Lešanský Buddha (1996) – Významným buddhistickým poutním místem a Lešanský Buddha je známým sochařským dílem.
  52. Velká čínská zeď (1987) – Velká čínská zeď je ikonickou historickou památkou.
  53. Naleziště Čou-kchou-tien (1987) – Tato lokalita obsahuje archeologické nálezy, včetně nálezu Homo erectus.
  54. Hora Tchaj-šan (1987) – Je posvátnou horou s kulturním významem.
  55. Jeskyně Mo-kao (1987) – Obsahují bohaté umělecké a náboženské vyobrazení.
  56. Mauzoleum prvního čchinského císaře (1987) – Mauzoleum prvního čchinského císaře obsahuje terakotovou armádu a je historicky významné.
  57. Císařské paláce dynastií Ming a Čching v Pekingu (Zakázané město) a Šen-jangu (Mukdenský palác) (1987, 2004) – Tyto paláce jsou důležitými historickými památkami.

 

Národní parky: 12

  1. Národní park Shennongjia
  2. Národní park Qianjiangyuan
  3. Národní park Hunan South Mountain
  4. Národní park Potatso
  5. Národní park Velká zeď v Pekingu
  6. Národní park Qilian Mountains
  7. Národní park Lu Mountain
  8. Národní park Three-River-Source
  9. Národní park Wuyi Mountains
  10. Národní park Severovýchodní Čína Tiger and Leopard
  11. Národní park Obří panda
  12. Národní park Hainan Tropical Rainforest