PÁKISTÁN

Datum vzniku: 14. srpna 1947

Pradávná historie: Území, které dnes tvoří Pákistán, má bohatou historii, sahající až do doby starověkých civilizací, jako byla Harappská civilizace, která existovala kolem 3 300 let př. n. l.

Britská Indie: Pákistán byl součástí Britské Indie od 19. století až do roku 1947. Během tohoto období zde probíhala koloniální správa a obyvatelstvo se aktivně účastnilo boje za nezávislost.

Rozdělení Indie: 14. srpna 1947 byl vyhlášen Pákistán jako samostatný stát pro muslimskou populaci, zatímco Indie se stala samostatným státem pro hinduisty. Toto rozdělení bylo provázeno masovými migracemi a násilím.

První válka s Indií: Krátce po vzniku Pákistánu vypukla první válka s Indií v roce 1947-1948 o sporné území Kašmír, které se stalo základem pro další konflikty mezi oběma zeměmi.

Válka východního Pákistánu: Válka východního Pákistánu (dnes Bangladéš) v letech 1971-1972 vedla k vzniku samostatného státu Bangladéš a oslabila jednotu Pákistánu.

Vláda vojenských diktátorů: Většina poválečné historie Pákistánu byla poznamenána vládou vojenských diktátorů, kteří střídali období civilní vlády.

Islámizace: V 80. letech 20. století začala proces islámizace země, což mělo významný vliv na politiku a společnost v Pákistánu.

Války s Indií: Pákistán byl zapojen do několika válečných konfliktů s Indií včetně války v roce 1965 a Kargilské války v roce 1999.

 

Mezinárodní zkratka: PK

 

Měna: pákistánská rupie (PKR)

Pákistánská rupie je oficiálním platidlem v zemi a používá se pro všechny transakce a obchody v Pákistánu. Jedna pákistánská rupie se dělí na 100 paisů.

 

Internetová doména: pk

 

Telefonní předvolba: +92

 

Časové pásmo: GMT +5

 

Geografie:

Pákistán má mnoho významných horských řetězců, včetně Himálaje na severu a západě, pohoří Karákóram na severu a pohoří Hindúkuš na západě.

Kašmír, konkrétně Kašmírské údolí, je sporné území mezi Pákistánem a Indií a je známé svou krásnou přírodou. Oblast je obklopena horskými masivy.

Na jihovýchodě Pákistánu se nachází poušť Thar, která je jednou z největších suchých pouští v Asii. Tato oblast je obývána především etnickými skupinami lidí, kteří se živí pastevectvím a zemědělstvím.

Pákistán má rozsáhlé pobřeží Ománského zálivu na jihu, které je známé svými přístavy, jako je přístav Karáčí, který je největším a nejrušnějším přístavem v Pákistánu.

Několik velkých řek protéká Pákistánem, včetně Indu a Sindhu.

 

Nejvyšší vrchol: K2 Čchokori 8 611 m

Tento vrchol leží v pohoří Karákóram na severu Pákistánu, v blízkosti hranice s Čínou.

A je zároveň druhým nejvyšším vrcholem světa.

V porovnání s nejvyšším vrcholem světa, Mount Everestem (8 848 metrů), je K2 známý svou větší obtížností a mnohem menším počtem úspěšných výstupů.

 

Podnebí:

Jižní část Pákistánu, včetně oblasti pouště Thar, má aridní a pouštní klima. Letní teploty zde mohou dosahovat extrémně vysokých hodnot a srážky jsou minimální.

Pobřežní oblasti na jihu Pákistánu, zejména kolem přístavu Karáčí, mají středomořské klima s horkými lety a mírnými zimami. V této oblasti se vyskytují monzunové deště, které mohou přinášet srážky zejména v létě.

Severní Pákistán, včetně pohoří Karákóram, Himálaje a Hindúkuš, má kontinentální a subarktické klima s extrémními teplotními rozdíly mezi létem a zimou. V zimě mohou teploty klesnout na velmi nízké hodnoty, zatímco v létě mohou být příjemně teplé.

Kašmír, které leží v pohoří Himálaje, má alpské klima s chladnými léty a studenými zimami.

Pákistán zažívá monzunové období, které obvykle přináší deště od července do září, především východní a severovýchodní části země. Monzunové deště jsou důležité pro zemědělství a zásobování vodou, ale mohou také způsobit povodně a záplavy.

 

Fauna a flora :

Pákistán je domovem různých druhů koček, včetně sněžných leopardů, kteří obývají himálajské oblasti.

Markhor je vzácný kozoroh, který se vyskytuje v horských oblastech Pákistánu. Je to národní symbol země.

V jižní části Pákistánu, poblíž hranic s Indií, můžete najít indické slony, kteří žijí v chráněných rezervacích.

Pákistán je také domovem různých druhů ptáků, včetně rybářského orla, který loví ryby v řekách a jezerách.

V deltě řeky Indus, která se vlévá do Ománského zálivu, můžete najít rybářské delfíny.

Chinkara je druh gazely , obývá pouštní oblasti Thar v jižním Pákistánu.

Duby, včetně dubů letních, jsou rozšířeny v horách a lesích severního Pákistánu.

Cedry himálajské jsou významnými dřevinami v pohoří Karákóram a Himálaj.

V horských oblastech Pákistánu lze najít různé druhy kapradin.

Pákistánské pobřeží Ománského zálivu je domovem mangrovových lesů, které jsou důležité pro ekosystém a ochranu pobřežních oblastí.

 

Zemědělství:

Mezi hlavní plodiny pěstované v Pákistánu patří rýže, pšenice, bavlna, cukrová třtina, bavlna, kukuřice, ječmen, slunečnice a sója.

Pákistán je také známý produkcí ovoce a zeleniny, včetně citrusových plodů, mang, banánů, jablka, hrušky, brambor, rajčat a okurky.

Pákistán je jedním z předních světových producentů bavlny. Bavlna je klíčovou komoditou pro textilní průmysl v zemi.

 

Těžba surovin:

Pákistán má rozsáhlé zásoby uhlí, které se těží zejména v provincii Sindh a v Balúčistánu.

Pákistán má také zásoby ropy a zemního plynu. Vláda podniká kroky k rozvoji těžby a zpracování těchto surovin, aby zajistila energetickou soběstačnost.

V provincii Balúčistán se nacházejí zásoby mědi, a těžební společnosti provádějí těžbu mědi v oblasti Saindak.

Pákistán má jedny z největších zásob soli na světě. Slavná Khewra sůlová mina v provincii Punjab je známá pro těžbu soli.

Země je také známá svými zásobami mramoru a přírodního kamene, který se těží zejména v provincii Balúčistán.

V některých částech Pákistánu se vyskytují drahé kameny, včetně smaragdů, rubínů a safírů.

 

Průmysl:

Textilní průmysl je jedním z nejvýznamnějších průmyslových odvětví v Pákistánu. Země je známá svým vývozem textilních výrobků, včetně oděvů, látek a textilních surovin.

Potravinářský průmysl zahrnuje zpracování potravin jako jsou například výroba rýže, cukrových výrobků, mléčných výrobků a cukrovinek.

Chemický průmysl zahrnuje výrobu chemikálií, hnojiv, léčiv a plastů.

Automobilový průmysl v Pákistánu zahrnuje výrobu a montáž automobilů, nákladních vozidel a motocyklů.

Průmysl energie zahrnuje výrobu elektřiny, těžbu uhlí a využití zemního plynu.

Ocelářství a metalurgie zahrnují výrobu oceli, hliníku a dalších kovů.

Dřevařství a výroba nábytku jsou také významnými průmyslovými odvětvími v Pákistánu, kde se vyrábí nábytek pro domácnosti a export.

 

Služby a ostatní sektory ekonomiky: doprava, telekomunikace

 

Přírodní a historické zajímavosti: Thatta, Mohendžodaro, pohoří Karákoram, Láhaurská pevnost, pevnost Rohtas, kláštery Takht-i-Bahi, Šalimarovy zahrady

Pákistán má některé z nejkrásnějších horských oblastí na světě, včetně Himálaje, pohoří Karákóram a Hindúkuš. Tato místa nabízejí možnosti pro horolezce, turisty a trekaře. K2, druhá nejvyšší hora na světě, je velkou atrakcí pro horolezce.

Kašmír, jak v indické, tak i pákistánské části, je známý svou krásnou přírodou, jezery a údolími.

Pákistán má bohatou historii a mnoho historických památek, včetně starověkých městských ruin, mešit, mauzoleí a pevností. Lahore, Multan a Taxila jsou známé svými historickými památkami.

Země má bohatou kulturní tradici, která zahrnuje tradiční hudbu, tanec, řemesla a gastronomii. Trhy a bazary v zemi jsou místem, kde můžete ochutnat místní jídla a zakoupit tradiční produkty.

 

Státní zřízení: parlamentní republika

Země má složitý politický systém, který zahrnuje prezidentský úřad a dvoukomorový parlament.

Prezident Pákistánu je hlavou státu a jeho role je především ceremoniální. Prezident je volen volitelným shromážděním, které zahrnuje dvě komory parlamentu a členy provinciálních shromáždění.

Premiér Pákistánu je hlavou vlády a má široké pravomoci v řízení země. Premiér je většinou lídrem politické strany, která získala většinu v Národním shromáždění, dolní komoře parlamentu. Premiér jmenuje ministry a má na starosti řízení vládního aparátu.

Pákistán je rozdělen do čtyř provincií – Punjab, Sindh, Khyber Pakhtunkhwa a Balúčistán – a dvou autonomních regionů – Azád Džammú a Kašmír a Gilgit-Baltistán. Každá provincie má vlastní legislativní shromáždění a guvernéra.

 

Hlavní město: Islámábád

Islámábád se nachází v severní části Pákistánu, v oblasti známé jako Federální správní území (Federal Capital Territory), což je zvláštní administrativní region, který je přímo řízen vládou Pákistánu.

Název “Islámábád” v arabštině znamená “Město islámu” a byl zvolen, aby zdůraznil islámskou povahu Pákistánu.

 

Rozloha: 881 913 km2

 

Počet obyvatel: 244 000 000 (2022)

Největší etnickou skupinou v Pákistánu jsou Púnjábcové, kteří pocházejí z provincie Pindžáb. Další významné etnické skupiny zahrnují Sindhi, Paštúny, Bélúče, Kašmírce a další menší skupiny.

Islám je dominujícím náboženstvím v Pákistánu a převážná většina obyvatel jsou muslimové, přičemž většina patří k sunnitskému islámu, ale také existuje menší komunita šiitů. Kromě islámu jsou v zemi také menší komunity křesťanů, hinduistů, sikhů a dalších náboženství.

Urdu je oficiálním jazykem Pákistánu a používá se v politické a administrativní sféře. Nicméně Pákistán má velkou různorodost jazyků, včetně pundžábštiny, sindhštiny, paštštiny, bélúčštiny a mnoha dalších. Každá provincie má svůj vlastní hlavní jazyk.