ETIOPIE

Datum vzniku: 13. století (1991)

Stručná historie chronologicky:

2. tisíciletí př. n. l.: První zmínky o kultuře D’mt v oblasti dnešní severní Etiopie a Eritrea.

4. století: Vznik Aksumské říše v severní Etiopii, která se stane významným centrem obchodu na Blízkém východě a v Africe.

330: Přijetí křesťanství jako státního náboženství v Etiopii.

1137: Vznik říše Habeš, která ovládne velkou část oblasti východní Afriky a zahrnuje dnešní Etiopii, Eritreu, Somálsko a část Jižního Súdánu.

13. století: Současný státní útvar.

1889 – 1913: Panování císaře Menelika II., který zmodernizoval zemi a rozšířil její území.

1935 – 1941: Italská invaze a následná okupace Etiopie.

1974: Převrat, kdy vojenská junta svrhla císaře Haile Selassieho a vyhlásila socialistický stát.

1991: Pád socialistického režimu a vznik federativní republiky Etiopie.

 

Mezinárodní zkratka: ET

 

Měna: etiopský birr (ETB)

Jeden birr se dělí na 100 santimů. V oběhu jsou mince o hodnotách 1, 5, 10, 25 a 50 santimů a bankovky o hodnotách 1, 5, 10, 50 a 100 birrů.

Etiopský birr je používán výhradně v Etiopii a nelze ho získat ani směnit mimo území země.

 

Internetová doména: .et

 

Telefonní předvolba: + 251

 

Časové pásmo: +3 GMT

 

Geografie:

Etiopie je země nacházející se v oblasti zvané “roh Afriky”, na východně afrického kontinentu. Země hraničí s Eritreou na severu, Džibutskem a Somálskem na východě, Keňou na jihu, Súdánem a Jižním Súdánem na západě.

Etiopie je nejvíce hornatou zemí v oblasti a má velmi rozmanitou krajinu. Zahrnuje náhorní plošiny, vrchoviny, planiny, hory a přímořskou nížinu u Rudého moře.

Má také několik významných řek, včetně Modrého Nilu, který pramení v Etiopii a protéká zemí do Sudánu a Egypta.

 

Nejvyšší vrchol: Ras Dašen 4 533 m n.m.

Nachází se v pohoří Semien, v severní části Etiopie.

V okolí hory se nacházejí malebné horské vesnice, pastviny s místními kozami a ovcemi a také lesy.

 

Podnebí:

Na východě a jihu země je suché podnebí, kde jsou deště vzácné a teploty vysoké. Například v Danakilské proláklině může být teplota až 50°C.

Na severu a severozápadě Etiopie, v oblasti kolem pohoří Semien a Simien, panuje mírné a vlhké podnebí. Zdejší horská pásma a pohoří jsou často pokryta hustými lesy a vegetací, výskyt deště je zde vyšší. V období sucha jsou teploty mírnější.

Na západě a jihu Etiopie je podnebí deštivé a vlhké. V období dešťů, které zde trvá od června do září, může spadnout až 1000 mm srážek.

 

Fauna a flora:

Ethiopský vlk, často označovaný jako “červený vlk”, je ohrožený druh vlka, který je zde endemickým druhem. Levhart etiopský je druh levharta, který žije v horských oblastech Etiopie.

Gelada je endemickým druhem opice, který obývá vyšší horské oblasti Etiopie. Etiopská koza, známá také jako “walia”, je endemickým druhem kozla, který se nachází v horách Semien v severozápadní Etiopii.

Ve zdejších řekách a jezerech žijí etiopský hroch nebo etiopský kroko, který je také endemickým druhem tzn. že žije pouze v Etiopii.

Země je známá svou rozmanitostí ptáků. V zemi lze nalézt mnoho druhů dravců, pštrosů, pestřenek a dalších ptáků.

Akácie jsou běžnými stromy v suchých oblastech , poskytují stín a potravu pro mnoho druhů zvířat. Baobabové stromy jsou charakteristickými symboly savan a mají význam pro místní obyvatele.

Etiopie je považována za domovinu kávovníku arabica. Enset je rostlina, známá také jako “falešný banán”, která je důležitou potravinou pro některé komunity . Země má bohatou květennou různorodost,rostou zde květiny jako irisy, lilie, gerbery a další.

 

Zemědělství:

Mezi hlavní plodiny pěstované v Etiopii patří obilniny, jako je kukuřice, ječmen, pšenice a proso. Rýže je důležitou plodinou v nížinných oblastech. Dalšími významnými plodinami jsou fazole, hrách, luštěniny, cukrová třtina a enset (falešný banán), ten je zde tradiční plodinou a je důležitou potravinou pro místní obyvatele. Jeho kořeny a stonky jsou zpracovávány a konzumovány. . Země je známá svým kávovým zrnem, zejména kávou arabica. Káva se pěstuje v různých částech země a má významný vliv na ekonomiku země.

Chov dobytka, včetně skotu, ovcí, koz a hovězího dobytka, je rozšířeným způsobem života v Etiopii.

 

Těžba surovin:

Etiopie má značný potenciál pro těžbu surovin, avšak zatím se těží pouze v malém rozsahu a nerovnoměrně. Mezi hlavní suroviny patří zlato, platina, měď, cín a nikl.

Zlato je nejvýznamnější těženou surovinou, těží se především v oblasti Adola na jihu země, ale také v regionu Benishangul-Gumuz na hranicích s Jižním Súdánem. V roce 2020 bylo vytěženo asi 7,6 tuny zlata.

Platina se těží v oblasti východně od Addis Abeby a má velký potenciál pro budoucí těžbu. Měď, cín a nikl v oblasti jižní a západní Etiopie.

 

Průmysl:

Mezi hlavní průmyslové odvětví patří textilní průmysl, potravinářský průmysl, stavební průmysl a výroba léků.

Etiopie má nízké náklady na pracovní sílu a příznivé podmínky pro pěstování bavlny, což vede k rozvoji textilního průmyslu. Mnoho zahraničních firem, zejména z Asie, přesouvá své výrobní kapacity do Etiopie, kde mohou využívat levnou pracovní sílu.

Díky silnému zemědělskému odvětví se zde rodukují potraviny jako jsou mouka, cukr, oleje, koření a alkoholické nápoje. Významný růst zažívá stavební průmysl, zejména v oblasti infrastruktury a stavebnictví, a také výroba léků.

 

Služby a další oblasti ekonomiky: doprava, telekomunikace, cestovní ruch

 

Přírodní a historické zajímavosti: národní parky Awaš a Simienské hory, Danakilská proláklina, město Aksúm, pevnost Fasil Ghebbi, osada Lalibela.

Přírodní krása Etiopie zahrnuje pohoří Semien, Simien a Bale, která jsou ideální pro turistiku. V národním parku Nechisar lze vidět divoká zvířata, jako jsou sloni, lvi a antilopy, a v Omo Valley lze navštívit tradiční kmeny a získat pohled na jejich kulturu a zvyky.

Etiopie je známá pro svou kávu, míří sem mnoho milovníků kávy z celého světa. V oblasti Kaffa, která je považována za rodnou zemi kávy, lze navštívit kávové plantáže a ochutnat místní kávu.

 

Waterparky:

 

Státní zřízení: federativní parlamentní republika

Etiopie je federativní parlamentní republikou, která se skládá ze 9 regionů a 2 městských států. Ústava Etiopie z roku 1995 zaručuje základní lidská práva a zásadu rovnosti před zákonem.

Výkonná moc je v rukou premiéra, který je jmenován parlamentem. Parlament Etiopie je dvoukomorový, skládá se z Poslanecké sněmovny lidových zástupců a Sněmovny národů. Poslanecká sněmovna má 547 členů, kteří jsou voleni na pětileté období. Sněmovna národů má 112 členů, z nichž každý reprezentuje jeden z 9 regionů Etiopie a městský stát Addis Abeba.

 

Hlavní město: Addis Abeba

Město bylo založeno v roce 1886 a postupně se stalo hlavním městem Etiopie. V důsledku toho zde sídlí mnoho významných institucí, jako jsou vládní kanceláře, ministerstva a mezinárodní organizace, včetně Africké unie a Hospodářské komise OSN pro Afriku.

Addis Abeba má také mnoho historických a kulturních památek, jako je Národní muzeum Etiopie, kde se nachází nejvýznamnější exponáty etiopské historie, jako jsou například pozůstatky starověkého člověka Lucy. Další významné památky jsou například Velký palác a klášter sv. Jiří, který je považován za nejstarší křesťanský kostel v Etiopii.

 

Rozloha: 1 127 000 km2

 

Počet obyvatel: 114 000 000 (2022)

Etnické složení obyvatelstva  je velmi rozmanité. Největší  skupinou jsou Oromo, kteří tvoří asi 34% populace, následováni Amhary, kteří tvoří asi 27% populace.

Většina obyvatelstva Etiopie žije na venkově a mnoho z nich se živí zemědělstvím.

Hlavními náboženstvími v zemi jsou křesťanství a islám, přičemž křesťanství je hlavně ortodoxní a islám je rozšířen zejména v jižních oblastech.

Země má nízkou úroveň urbanizace, avšak hlavní město Addis Abeba a další větší města, jako je Dire Dawa, Mekele a Bahir Dar, se stále rychle rozvíjí a přitahují více obyvatel z venkovských oblastí.

 

Památky UNESCO: 11

 

  1. Aksúm (1980) – Centrum starověkého království Aksumitů, s pozůstatky paláců, chrámů a dalších budov z 1. až 13. století.
  2. Lalibela (1978) – Soubor skalních kostelů vytesaných v 12. a 13. století, považovaných za jedno z největších stavitelských umění Afriky.
  3. Národní park Simienské hory (1978) – Pohoří s nejvyššími vrcholy Etiopie, skalními roklími a vodopády, s unikátní flórou a faunou, jako jsou gelada, ibis hnědý a další druhy endemických živočichů.
  4. Harar (2006) – Město s opevněnými hradbami a východoafrickou architekturou, považované za významné centrum islámu.
  5. Omo (1980) – Archeologické naleziště v údolí řeky Omo, kde byly objeveny pozůstatky nejstarších známých hominidů na světě.
  6. Národní park Tiya (1980) – Park s největším komplexem megalitických stél v Etiopii, které jsou významné pro studium historie oblasti.
  7. Konso (2011) – Soubor úrodných terasovitých polí a kulturních památek v Konso, které jsou významné pro studium tradičního zemědělství a společnosti.
  8. Fasil Ghebbi (1979) – Komplex královských paláců a hradů v Gondaru, který sloužil jako rezidence etiopských císařů v 17. a 18. století.
  9. Dolní údolí řeky Awaš (1980) – Paleontologická naleziště v údolí Awaš.
  10. Kulturní krajina Gedeo (2023) – Oblast v jižní části Etiopie s domorodým místním zemědělsko-lesnickým systémem a megalitickými památkami, nalezištěmi skalního umění a tradičně chráněnými lesy.
  11. Národní park Bale Mountains (2023) – Národní park s jedinečnou biologickou rozmanitostí na úrovni ekosystémů, druhů a genetických úrovní a s prameny pěti hlavních řek.

 

Národní parky: 9

 

  1. Národní park Simien
  2. Národní park Awash
  3. Národní park Omo
  4. Národní park Nechisar
  5. Národní park Bale Mountains
  6. Národní park Yangudi Rassa
  7. Národní park Mago
  8. Národní park Maze
  9. Národní park Chebera Churchura