LIBÉRIE

Datum vzniku: 26. července 1847

Stručná historie chronologicky:

1816: Americká společnost pro podporu osvobozených otroků (American Colonization Society) byla založena s cílem osvobodit a repatriovat Afroameričany do Afriky.

1820: První skupina osadníků, včetně osvobozených otroků a svobodných Afroameričanů, dorazila na území, které bylo později pojmenováno Monrovia. Toto místo se stalo základem pro budoucí kolonii.

1847: Dne 26. července byla vyhlášena nezávislost Libérie. Joseph Jenkins Roberts byl zvolen prvním prezidentem země.

1860-1870: Během tohoto desetiletí se Libérie stala de facto protektorátem Spojených států a západních evropských mocností, které usilovaly o kontrolu nad liberijským pobřežím.

1920: Nastala první ústavní reforma, která omezovala politickou moc a výsadní postavení Afroameričanů v Libérii.

1944: Po druhé světové válce byly provedeny další ústavní reformy, které posílily politická práva domorodých obyvatel a znovu upravily systém vlády.

1980: Vojenský puč pod vedením Samuela K. Doe svrhl prezidenta Williama R. Tolberta a přivedl k moci prvního prezidenta z domorodého obyvatelstva.

1989-1997: Libérie byla sužována občanskou válkou, která způsobila velké lidské utrpení a destabilizovala zemi.

2003: Občanská válka byla oficiálně ukončena a byla vyslána mezinárodní mírová mise.

2005: V demokratických volbách byla zvolena prezidentka Ellen Johnson Sirleaf, což byla první volba ženy na post prezidenta v Africe.

2018: George Weah, bývalý světoznámý fotbalista byl zvolen prezidentem Libérie.

Současnost: Libérie zůstává jednou z nejchudších zemí světa, s mnoha výzvami, včetně ekonomických, politických a sociálních.

 

Mezinárodní zkratka: LR

 

Měna: liberijský dolar LRD

Liberijský dolar je oficiální měnou země a je používán pro všechny transakce.

 

Internetová doména: .lr

 

Telefonní předvolba: +231

 

Časové pásmo: -1 GMT

 

Geografie:

Libérie má asi 580 kilometrů dlouhé pobřeží Atlantského oceánu na západní straně země. Pobřeží je lemováno mangrovovými bažinami a plážemi.

Pobřežní oblast je nížinná a zahrnuje rozsáhlé bažinaté oblasti, které jsou domovem mnoha druhů ptáků a zvířat. Řeka Saint Paul a další řeky proudí tímto regionem.

Vnitrozemí je hornaté a zahrnuje pohoří Guinéská vysočina, která je součástí horského systému, rozkládajícího se napříč západní Afrikou.

Libérie je bohatá na řeky a potoky. K největším řekám patří řeka Saint Paul, řeka Saint John a řeka Cavalla.

V jihozápadní části země se nacházejí deštné pralesy, které jsou domovem rozmanitého subtropického lesního ekosystému.

 

Nejvyšší vrchol: Mount Wuteve 1 440 m n.m.

Tento vrchol se nachází v pohoří Nimba Range, které se táhne přes hranice Libérie, Guinei a Pobřeží slonoviny.

Vrchol Mount Wuteve poskytuje úchvatné výhledy na okolní krajinu a je významným přírodním a rekreačním místem v Libérii.

 

Podnebí:

Deštivé období trvá od května do října. Během těchto měsíců dochází k vydatným srážkám a často se objevují silné lijáky a bouřky. Nejvyšší srážky jsou obvykle v srpnu a září.

Suché období trvá od listopadu do dubna. Během této doby je mnohem méně srážek a krajina se může stát sušší až vyprahlou.

Libérie má vysokou vlhkost vzduchu po celý rok, což je typické pro tropické oblasti. Teploty jsou vyšší během deštivého období, kdy mohou dosáhnout až 32-35 °C (90-95 °F). V suchém období jsou  mírnější a pohybují se kolem 26-30 °C (79-86 °F).

Pobřežní oblasti  mají větší množství srážek a jsou ovlivňovány Atlantským oceánem, což způsobuje mírnější teploty a stabilnější klima v porovnání s vnitrozemím.

 

Fauna a flora:

Libérie je domovem slonů, zejména v chráněných oblastech jako Sapo National Park. Sloni jsou ohroženým druhem a jsou chráněni před pytláctvím.

Levharti jsou dalším zvířecím druhem, který obývá liberijské lesy. Hroši se vyskytují u některých vodních toků a jezerech. V Libérii žijí různé druhy opic a mangust.

Jihozápadní část má rozsáhlé deštné pralesy, které jsou domovem mnoha druhů rostlin a živočichů. Tyto pralesy zahrnují vysoké stromy, epifyty a liány. Různé druhy palmových stromů poskytují potravu a materiály pro místní obyvatele. Země je domovem mnoha druhů orchidejí, z nichž některé jsou endemické. Některé druhy liberijské flory jsou důležité pro včelařství a produkci medu.

 

Zemědělství:

Většina  zemědělství je subsistenčního charakteru, což znamená, že zemědělci pěstují potravinové plodiny pro vlastní spotřebu a pro místní trh. Mezi hlavní pěstované plodiny patří maniok, rýže, banány, sladké brambory, kukuřice, fazole a další. Země produkuje také kávu a kakao, což jsou důležité vývozní plodiny. Ty jsou často pěstovány na menších plantážích.

Palmový olej a med jsou významným produktem zemědělství.

 

Těžba surovin:

Libérie má bohaté zásoby železné rudy a je jedním z hlavních producentů tohoto nerostu v regionu. Těžba železné rudy se provádí v pohoří Nimba Range. Země má také zásoby diamantů, ačkoli těžba diamantů byla historicky spojena s konfliktem a nelegálním obchodem. Snahy o regulaci a legalizaci diamantové těžby byly podniknuty na mezinárodní úrovni. Těží se zde i menší míře zlato.

Těžba dřeva hraje významnou roli v ekonomice. Dřevo je exportováno do zahraničí a má potenciál pro udržitelné lesní hospodářství. Libérie má zásoby bauxitu, který je surovinou pro výrobu hliníku. Těžba bauxitu je prováděna v různých částech země.

 

Průmysl:

Průmysl je poměrně omezený a méně rozvinutý než zemědělství. Země se stále vzpamatovává z dlouhé občanské války, která způsobila rozsáhlé škody na infrastruktuře a průmyslu.

Těžba surovin, zejména železné rudy, diamantů, zlata a bauxitu, hraje důležitou roli. Tyto suroviny se těží a exportují, což přináší příjmy do země.

Potravinářský průmysl se soustředí na zpracování zemědělských produktů, jako jsou rýže, maniok, palmový olej a další.

Stavebnictví má velký potenciál, vzhledem k obnově infrastruktury po dlouholeté válce.

 

Služby a další oblasti ekonomiky: námořní doprava – rejdařství

 

Přírodní a historické zajímavosti: pláže, ostrov Providence, národní parky Lofa – Mano a Sapo

Libérie má dlouhé pobřeží Atlantského oceánu s nádhernými plážemi. Města jako Monrovia a Buchanan jsou oblíbenými místy pro rekreační aktivity.

Má několik chráněných oblastí, včetně Sapo National Park a Nimba Range, které jsou domovem rozmanité divoké zvěře a exotického prostředí. Tyto oblasti nabízejí příležitosti pro pozorování ptáků a safari. Má bohatou kulturní historii, která zahrnuje různé etnické skupiny, tradice a festivaly.

Země čelí několika výzvám v oblasti turismu jako jsou ubytovací zařízení, nedostatečného marketingu a propagace turistických atrakcí. Bezpečnostní otázky a nedostatek stability mohou také odradit potenciální návštěvníky.

 

Waterparky:

 

Státní zřízení: prezidentská republika

Hlavním ústavním úřadem v Libérii je prezident republiky. Je hlavou státu a vlády a je volený v obecných volbách na šestileté období. Má široké pravomoci včetně vedení vlády, vrchního velení nad ozbrojenými silami a provádění zahraniční politiky. Parlament je dvoukomorový. Skládá se z Senátu a Sněmovny reprezentantů. Senát má 30 členů, zatímco Sněmovna reprezentantů má 73 členů. Parlament má pravomoc přijímat zákony, schvalovat rozpočet a provádět legislativní dohled. Libérie má nezávislý soudní systém, který zahrnuje Nejvyšší soud, ústavní soud a další nižší soudy.

 

Hlavní město: Monrovia

Město se nachází na pobřeží Atlantského oceánu, na severozápadě Libérie, a je politickým, ekonomickým a kulturním centrem země.

Monrovia byla založena v roce 1822 Američany osvobozenými otroky jako místo pro osídlení a nový život. Město bylo pojmenováno po Jamesi Monroeovi, pátém prezidentovi Spojených států, který podporoval osvobozené otroky. Monrovia je také známá jako “Matka afrických republik.” Město má dlouhou historii spojenou s osvobozením otroků a vývojem republiky Libérie.

 

Rozloha: 111 369 km2

 

Počet obyvatel: 5 360 000 (2022)

Kpelle jsou největší etnickou skupinou v Libérii , obývají hlavně středozápadní část země. Mají bohatou kulturní tradici a jsou známí svými řemeslnými dovednostmi. Bassa jsou druhou největší etnickou skupinou v Libérii, žijí hlavně na jihu země. Mají vlastní jazyk a kulturu. Gio a Mano, tyto dvě etnické skupiny žijí hlavně ve východní části Libérie, poblíž hranic s Guineou a Pobřežím slonoviny.

Hlavními náboženstvími jsou křesťanství a islám. Křesťanství, zejména protestantismus a katolicismus, má velký vliv na kulturu a společnost Libérie. Kromě toho existuje také muslimská menšina a některé tradiční náboženské praktiky. Úředním jazykem Libérie je angličtina, a to z důvodu historických vazeb na Spojené státy americké, odkud pocházeli osvobození otroci, kteří založili Libérii.

 

Památky UNESCO: –

                

Národní parky: 3

 

  1. Národní park Sapo
  2. Národní park Lofa-Mano
  3. Národní park Gola