MAURITÁNIE

Datum vzniku: 28. listopadu 1960

Stručná historie chronologicky:

Koloniální období: Mauritánie byla pod koloniální nadvládou Francie, která zde zřídila kolonii známou jako Francouzská Západní Afrika. Během tohoto období sloužila jako základna pro francouzský koloniální systém a byla využívána pro těžbu nerostných surovin a pracovní sílu.

Nezávislost (1960): Dne 28. listopadu 1960 vyhlásila nezávislost na Francii a stala se samostatným státem. Prvním prezidentem se stal Moktar Ould Daddah.

Konflikt s Marokem (1975–1979): Byla zapojena do konfliktu s Marokem o západní pouštní území zvané Západní Sahara. V roce 1979  stáhla své nároky na toto území.

Oblastní konflikty: Stala se svědkem regionálních konfliktů a sporů, včetně konfliktu se Senegalem ohledně území Faleme na hranici obou zemí.

Vojenské převraty: V průběhu 70. a 80. let 20. století  zažila několik vojenských převratů a změn v politickém vedení země.

Demokratický vývoj: V roce 2008 proběhly demokratické volby, které přivedly na čelo státu prezidenta Mohameda Ould Abd Aziza. Postupně docházelo k demokratizaci země.

Současná doba: Dnes je republikou s prezidentským systémem a demokratickými volbami. Snaží se řešit výzvy spojené s chudobou, regionální nestabilitou a životními podmínkami v poušti Sahara.

 

Mezinárodní zkratka: MR

 

Měna: mauritánská ouguiya (MRU)

Měna je pojmenována po historické zlaté minci, která byla používána v oblasti Sahara. Ouguiya je dělena na menší jednotky nazývané khoums.

 

Internetová doména: .mr

 

Telefonní předvolba: +222

 

Časové pásmo: GMT 0

 

Geografie:

Většina Mauritánie je pokryta pouští Sahara, která tvoří většinu vnitrozemského území. Poušť zahrnuje jak písečné duny, tak skalnaté oblasti.

Na jihu se nachází oblast stepí a savan, která je bohatá na vegetaci a slouží jako pastviny pro dobytek. Západní pobřeží leží u Atlantského oceánu a zahrnuje dlouhý úsek písečných pláží. Oblast je také důležitou součástí ekonomiky země, zejména v oblasti rybolovu.

Má několik řek, z nichž nejvýznamnější je řeka Senegal, která tvoří část hranice se Senegalem. Řeka Senegal je zdrojem vody pro zemědělství a zavlažování v této oblasti.

V některých částech se nacházejí slaniska a jezera, která hrají důležitou roli pro místní biodiverzitu a ekosystémy.

 

Nejvyšší vrchol: Kediet Ijill 915 m n.m.

Hora se nachází v regionu Tiris Zemmour na severovýchodě země, poblíž města Zouérat. Kediet ej Jill je značně výrazným geografickým místem v oblasti, která je jinak převážně pouštní.

 

Podnebí:

Většina Mauritánie má pouštní klima s vysokými teplotami a nízkými srážkami. Průměrné teploty v létě mohou dosahovat až 40 °C a v zimě se snižují, ale stále zůstávají na poměrně vysoké úrovni.

Má nízké srážky, které se vyskytují převážně během krátkého dešťového období v letních měsících, zpravidla od července do září. V zemi jsou běžné silné větry, které nesou písek z pouště Sahara. Jsou známé jako harmattan a mohou mít vliv na viditelnost a životní podmínky.

Oázy a říční údolí na jihu země jsou zelenými oblastmi s vyššími srážkami, kde se nachází vegetace a zemědělská činnost. Na západním pobřeží u Atlantského oceánu je podnebí vlhčí, ačkoli i zde jsou výrazné klimatické rozdíly. Pobřežní oblast má vyšší srážky a je vhodnější pro rybolov.

 

Fauna a flora:

Krokodýl nilský obývá řeky v jižní části Mauritánie. Země je důležitým migračním koridorem pro ptáky. Vyskytuje se zde mnoho druhů ptáků, včetně pelikánů, ibisů, plameňáků a dravých ptáků.

Šakal rezavý je malý šelma, která žije v pouštních oblastech. Akácie jsou typickými stromy pro pouštní a savanové oblasti. Jsou odolné vůči suchu a poskytují stín a potravu pro místní faunu.

Ferula communis – tento druh rostliny je charakteristický pro suché pouštní oblasti a je využíván místními komunitami k různým účelům, včetně léčby.

V oázách a říčních údolích na jihu roste datlovník a další druhy stromů.

 

Zemědělství:

V oázách a na jižním pobřeží Mauritánie jsou pěstovány plodiny jako je proso, kukuřice, bavlna, rýže, cukrová třtina a luštěniny. V některých oázách a údolích se pěstují ovoce jako jsou datle, fíky, granátová jablka a další druhy.

Pastevectví je důležitou součástí mauritánského zemědělství. V oblastech savan a stepí zemědělci chovají dobytek, ovce, kozy a velbloudy. Pobřežní oblasti jsou bohaté na ryby, rybolov hraje významnou roli v místní ekonomice. Mauritánie uzavřela dohody s různými zeměmi, které umožňují zahraničním rybářským lodím lovit ve zdejších vodách.

 

Těžba surovin:

Země má bohaté zásoby železné rudy, a tím je jedním z největších světových producentů této suroviny. Těžba se koncentruje v regionu Zouérat, kde se nachází jedno z největších železnorudných dolů na světě. Železná ruda se těží a exportuje prostřednictvím železniční dopravy do přístavu v Nouádhibou a odtud na mezinárodní trhy.

Země má také zásoby mědi, především v regionu Akjoujt. V různých částech Mauritánie se nacházejí zlaté doly. Těžba zlata se provádí jak pod povrchem, tak na povrchu. Křemenný písek, který se používá především pro výrobu skla a keramiky je další významnou surovinou.

 

Průmysl:

Energetický sektor je zde důležitým průmyslovým odvětvím. Země se také snaží rozvíjet obnovitelné zdroje energie, zejména solární a větrnou energii.

Mauritánie má několik rafinerií ropy a plynu, které slouží k zpracování těžených surovin.

Vzhledem k rozvoji infrastruktury a těžebního sektoru je stavebnictví v Mauritánii poměrně aktivním průmyslovým odvětvím.

 

Služby a další oblasti ekonomiky: –

 

Přírodní a historické zajímavosti: pouštní železnice, Sahara a oázy, národní park Banc d’Arguin, města Ouadane, Tichit a Nuakšott

Mauritánie je známá pro své rozsáhlé pouštní oblasti, včetně písečných dun a pouštního prostředí. Turisté přicházejí, aby prozkoumali tyto pouštní krajiny a zažili autentický pouštní život.

Má bohatou tradiční kulturu a zvyky, které jsou pro turisty atraktivní. To zahrnuje hudbu, tanec, řemesla a tradiční festivaly.

V zemi se nachází několik historických a archeologických památek, včetně starověkých městských ruin, jako je Chinguetti, a historických pevností.

Pobřeží je bohaté na ryby, a proto je země atraktivní pro rybáře a milovníky mořských aktivit.

 

Waterparky:

 

Státní zřízení: islámská  prezidentská republika

Mauritánie má prezidentský systém, kde prezident republiky má výkonnou pravomoc jako hlava státu a vlády. Prezident je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil.

Parlament, známý jako Národní shromáždění, je dvoukomorový. Dolní komora, Národní shromáždění, má 157 členů, zatímco Senát má 56 členů. Parlament má pravomoci v legislativě a dohledu nad exekutivou. Mauritánie má nezávislý soudní systém. Nejvyšší soudní instancí je Nejvyšší soud.

 

Hlavní město: Nouakchott

Nachází se na jihozápadním pobřeží Mauritánie, u pobřeží Atlantského oceánu. Leží v pouštní oblasti a má významnou strategickou pozici jako hlavní přístav a administrativní centrum země.

Nouakchott byl založen jako menší rybářská osada a postupně se vyvinul do moderního města. V roce 1960 se stal hlavním městem Mauritánie , když se země stala nezávislou.

 

Rozloha: 1 030 000 km2

 

Počet obyvatel: 4 670 000 (2022)

Obyvatelstvo je poměrně rozmanité, skládá se z několika etnických skupin a kmenů. Největší skupinou jsou Maurové, kteří tvoří většinu obyvatelstva a jsou spojeni s arabskými a berberskými kořeny. Dalšími významnými skupinami jsou Fulbové, Tukulorové, Wolofové, Soninkové a další menšiny.

Oficiálním jazykem je arabština, ale používá se také francouzština, zejména v administrativě a ve vzdělávání. Vzhledem k etnické různorodosti země se mluví různými africkými jazyky, včetně poular, soninke, wolof a dalších.

Islám je hlavním náboženstvím a má silný vliv na každodenní život obyvatel. Většina Mauritánců je sunnitských muslimů. Země byla jednou z posledních zemí na světě, která oficiálně zrušila otroctví, a to až v roce 1981. I přesto zůstávají problémy spojené s neoficiálním otroctvím a diskriminací menšin v zemi.

 

Památky UNESCO: 2

 

1. Národní park Banc d’Arguin (1989) – Národní park na atlantském pobřeží, který zahrnuje písečné duny, pobřežní bažiny a pobřežní vody.
2. Starodávné opevnění vesnic Ouadane, Chinguetti, Tichitt a Oualata (1996) – Města z 11. a 12. století, která byla obchodními a náboženskými středisky pro karavany.               

 

Národní parky: 2