KAZACHSTÁN
Datum vzniku: 16. prosinec 1991
Stručná historie chronologicky:
13. až 14. století: Mongolský chán Genghis Khan dobyl velkou část Kazachstánu a integroval ji do Mongolské říše. Po jeho smrti se region stal součástí Zlaté hordy, mongolského státního útvaru.
16. a 17. století: Na konci 15. století se Zlatá horda rozpadla, Kazachstán se stal domovem kočovných kmenů, známých jako Kazachové.
18. a 19. století: Kazachstán byl v průběhu této doby ovládán Ruskou říší, která zde usilovala o kontrolu nad územím a získávání surovin.
Sovětská éra: Po ruské revoluci v roce 1917 a následném občanské válce byl Kazachstán součástí Ruské sovětské federativní socialistické republiky (RSFSR) a později Sovětského svazu.
Nezávislost: V roce 1991, po pokusu o puč v Moskvě a rozpadu Sovětského svazu, vyhlásil Kazachstán nezávislost.
Mezinárodní zkratka: KAZ
Měna: kazašské tenge (KZT)
Tenge byl zaveden jako národní měna po získání nezávislosti Kazachstánu v roce 1991.
Internetová doména: .kz
Telefonní předvolba: +7
Časové pásmo: +5 až +6 (GMT)
Geografie:
Kazachstán je největší vnitrozemskou zemí na světě podle rozlohy, zabírá přibližně 2,7 milionu čtverečních kilometrů.
Velká část je pokryta stepami, což jsou rozsáhlé travnaté pláně.
V jižní části se nachází poušť Kyzylkum, která se rozkládá i do sousedních států.
Na východě se nachází Altajské hory a pohoří Tian Shan, které zasahuje i do Číny a Kyrgyzstánu.
Má několik významných jezer, z nichž největší je Kaspické moře, které je největším vnitrozemským jezerem na světě.
Kazachstánem protéká několik řek, včetně řeky Irtyš, která tvoří severní hranici země,a Syrdarji, která teče na jihu.
Jednou z geografických zajímavostí je Aralské moře, které kdysi bylo čtvrtým největším jezerem na světě, ale kvůli přesměrování řek pro zemědělské účely dramaticky vyschlo a zmenšilo se.
Nejvyšší vrchol: Chan Tengri 7010 m n. m.
Chan Tengri leží poblíž hranice mezi Kazachstánem, Kyrgyzstánem a Čínou v pohoří Tian Shan na východě země.
Podnebí:
Střední a severní část má také kontinentální klima, ale s mírnějšími zimami a horkými léty.
Jižní část, včetně oblasti okolo Almaty v pohoří Tian Shan, má více mírné klima. Zdejší zimy jsou stále chladné, ale méně extrémní než na severu. Léta jsou teplá a suchá, s teplotami kolem 30°C (86°F). Západní část země, poblíž Kaspického moře, má suché a mírné klima.
Východní část, kde se nachází pohoří Altajské hory, má alpské podnebí s dlouhými zimami a krátkými léty.
V oblastech jako Aralská poušť a Kyzylkum panuje extrémní suché pouštní klima s horkými lety a chladnými zimami.
Pobřeží Kaspického moře má oceánské podnebí s mírnými zimami a vlhkými léty. Tato oblast má více srážek než vnitrozemské části země.
Fauna a flora:
Stepní oblasti jsou domovem různých druhů stepních zvířat, včetně sajgaků (antilopy), kozorožců, divokých koní a stepních lišek.
V zemi žijí různé druhy dravých ptáků – orlů, supů a sokolů.
V pouštních oblastech, jako je Aralská poušť, můžete najít hady, ještěrky, pavouky a další adaptované druhy pro pouštní prostředí.
Vodní ptáci jsou hojně zastoupeni na jezerech a mokřadech, včetně kachen, labutí a volavek.
Stepní oblasti jsou pokryty trávou a keři, jako je saxaul a druhy trav jako je feather grass – fúzie sv. Ivana.
V pouštních oblastech najdeme suchomilné rostliny, jako je tamaryšek, haloxylon a různé kaktusy.
V pohoří Tian Shan a Altaj najdeme různé druhy stromů, jako je smrk sibiřský, jedle, borovice a listnaté stromy.
Zemědělství:
V Kazachstánu se pěstují různé plodiny, včetně obilovin – pšenice, ječmen, oves a kukuřice. Důležité jsou také brambory, slunečnice, len, bavlna a cukrová řepa.
Chov dobytka je tradičním odvětvím. Země má rozsáhlé pastviny, na kterých se pase dobytek, včetně skotu, ovcí, koz a koní. Kazachstán má jednu z největších populací koní na světě.
Rybářství na jezerech a řekách. Ryby jako je kapr, plotice, jeseter a treska jsou důležitou součástí stravy.
Těžba surovin:
Kazachstán je významným producentem ropy a zemního plynu. Těžba ropy se koncentruje zejména v oblasti Kaspického moře.
Je jedním z největších světových producentů uranu, který se používá v jaderné energetice.
Má bohaté zásoby rudných surovin, včetně mědi, zlata, stříbra, olova, zinku a železné rudy.
Těží se zde také uhlí, které se používá k výrobě elektřiny a pro průmyslové účely.
V některých částech se těží mramor a různé druhy kamene, které se používají ve stavebnictví a na export.
Průmysl:
Průmysl těžby ropy a zemního plynu je jedním z největších a nejdůležitějších v Kazachstánu.
Je významným producentem uranu, který se používá v jaderné energetice. Země má také několik jaderných elektráren.
Země má průmyslové závody, které se zabývají výrobou oceli, hliníku, chemikálií a dalších průmyslových výrobků.
Země také těží a zpracovává různé druhy rud, včetně mědi, zlata, stříbra, olova, zinku a železa.
Služby a další oblasti ekonomiky: lodní doprava, energetika
Přírodní a historické zajímavosti: Nur -Sultan, Almata, Aralské jezero, Astana
Kazachstán má mnoho historických a kulturních památek, včetně starověkých měst, mešit, hrobek a pevností. Město Turkistan s mauzoleem Chodži Ahmeda Jasawího, je jedním z významných míst pro muslimské poutníky.
Země nabízí rozmanité přírodní scenérie, od stepí a pouští po hory a jezera. Pohoří Tian Shan je oblíbeným cílem horolezců a turistů, kteří hledají pěší túry a zimní sporty.
Kazachstánská kuchyně nabízí unikátní pokrmy, jako je plov (rýžový pokrm s masem a kořením), manti (dušené těstoviny plněné masem) a koumiss (fermentované kobylí mléko).
Waterparky:
Státní zřízení: prezidentská republika
V Kazachstánu má prezident široké pravomoci a je hlavou státu. Je volen na pětileté období.
Parlament se nazývá Mazhilis a skládá se ze 107 členů, kteří jsou voleni na pětileté období.
Ústavní soud má pravomoc posuzovat ústavnost zákonů.
Hlavní město: Nur – Sultan
Město se nachází ve střední části země a je jedním z největších měst v Kazachstánu.
Název města byl změněn na Nur-Sultan na počest Nursultana Nazarbajeva, dlouholetého prezidenta Kazachstánu, který odešel z funkce v roce 2019 po více než 29 letech vlády.
Rozloha: 2 725 000 km2
Počet obyvatel: 19 100 000 (2022)
Kazachstán má různorodou etnickou strukturu, kde největší skupinou jsou Kazachové, tvořící přibližně 70 % obyvatelstva. Další významné etnické skupiny zahrnují Rusy (přibližně 20 %), Uzbeky, Ukrajince, Němce, Tataře, Kyrgyzy a další menší etnické komunity.
Nejvíce praktikovaným náboženstvím je islám, především sunnitský islám, který tvoří většinu věřících. Kromě islámu je v zemi zastoupena pravoslavná křesťanská církev, katolictví, judaismus a další náboženské skupiny.
Kazachština je ústavně uznávaným státním jazykem, zatímco ruština je druhým úředním jazykem a běžně se používá ve veřejné sféře, obchodě a médiích. V zemi se také hovoří dalšími jazyky, jako je uzbečtina, ukrajinština, němčina a další.
Památky UNESCO: 6
- Mauzoleum Chodži Ahmeda Jásavího (2003) – Mauzoleum bylo postaveno za časů Timura na konci 14. století ve městě Yasi (dnešní Turkestán).
- Petroglyfy v Tamgaly (2004) – Soutěska Tamgaly, kde se nachází cca 5 000 petroglyfů, jež se datují do období od druhé poloviny 2. tisíciletí př. n. l. až do začátku 20. století.
- Sarjarka (2008) – stepi a jezera severního Kazachstánu.
- Hedvábná stezka: síť cest v koridoru Čchang-an – Ťan-šan (2014) – Část Hedvábné stezky z Číny do středoasijského Sedmiříčí zformovaná okolo roku 0.
- Západní Ťan-šan (2016) – 13 chráněných území v pohoří západního Ťan-šan v Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu.
- Studené zimní pouště Turan (2023) – Oblast je vystavena extrémním klimatickým podmínkám s velmi chladnými zimami a horkými léty a může se pochlubit výjimečně rozmanitou flórou a faunou, která se přizpůsobila drsným podmínkám.
Národní parky: 13
- Národní park Altyn-Emel
- Národní park Bayanaul
- Národní park Burabay
- Národní park Buiratau
- Národní park Charyn Canyon
- Národní park Ile-Alatau
- Národní park Karkaraly
- Národní park Katon-Karagay
- Národní park Kokshetau
- Národní park Kolsay Lakes
- Národní park Sayram-Ugam
- Národní park Tarbagatai
- Národní park Zhongar-Alatau