OMÁN

Datum vzniku: 1971

Stručná historie chronologicky:

Raná historie: Území dnešního Ománu bylo osídleno již v pravěku. Omán hrál důležitou roli v obchodě a plavbě v Indickém oceánu.

Islám a expanze: V 7. století byl Omán konvertován k islámu. Během islámské expanze hrál důležitou roli jako centrum pro obchod a námořní cesty.

Portugalská nadvláda: V 16. století se Omán stal terčem portugalské expanze. Trvalo několik století, než byli Portugalci vytlačeni.

Sultanát Omán: V 17. století byl založen Sultanát Omán – v roce 1650 získal nezávislost na Portugalsku.

Mocenské změny: V průběhu 18. a 19. století se v Ománu odehrálo několik povstání a mocenských změn. To vedlo k politickým a územním změnám.

Modernizace a změny v 20. století: V 20. století se Sultanát Omán modernizoval pod vedením sultána Qaboose bin Saida, který převzal vládu v roce 1970. Země prošla sociálními a ekonomickými reformami, což vedlo k hospodářskému rozvoji a zlepšení životních podmínek obyvatelstva.

 

Mezinárodní zkratka: OM

 

Měna: ománský rijál (OMR)

Ománský rijál se dělí na 1 000 bz (baisa).

V zemi je běžné, že se ceny vyjadřují v rupiích, které mají stejnou hodnotu jako ománský rial (1 rupie = 1 ománský rial).

 

Internetová doména: .om

 

Telefonní předvolba: +968

 

Časové pásmo: GMT +4

 

Geografie:

Pohoří Hajar, známé také jako Jabal Al-Hajar, se rozkládá převážně na severovýchodě země a táhne se do vnitrozemí. Toto horské pásmo je známé svými dramatickými skalnatými krajinami a vysokými vrcholy.

Rub al-Chálí, též nazývaná Velká poušť nebo Prázdná čtvrť, zabírá většinu jihu. Jedná se o jednu z největších pouští na světě a je charakterizována rozlehlými dunami a extrémními teplotami.

Země má rozsáhlé pobřežní regiony, východní pobřeží se táhne podél Indického oceánu.

V zemi najdete mnoho wádí, což jsou suchá říční údolí. V některých se však nacházejí oázy, kde se pěstuje ovoce a zelenina.

Dhofar, nacházející se na jihu, je oblast známá svým monzunovým obdobím, které přináší srážky a vytváří zelené krajiny v kontrastu k okolní pouští.

Ománský záliv je důležitým geografickým rysem, který odděluje Omán od sousedních Spojených arabských emirátů a Íránu.

Ománu patří několik souostroví, včetně ostrovů Maskat, Masirah a dalších. Tyto ostrovy mají svou vlastní přírodní krásu a jsou oblíbenými místy pro rekreaci a dovolenou.

 

Nejvyšší vrchol: Džabal aš-Šám 2980 m n. m.

Nachází v pohoří Hajar na severovýchodě země.

Tento vrchol je také často nazýván “Hora slunce”, nabízí nádherný výhled na skalnaté kaňony a dramatickou krajinu v okolí.

 

Podnebí:

Pobřežní oblasti, zejména na východním pobřeží  u Ománského zálivu, mají horká a vlhká leta. Teploty zde běžně přesahují 40 °C během letního období, a to včetně vysoké vlhkosti vzduchu. Zimy jsou mírnější s teplotami kolem 20-25 °C. Srážky jsou zde vzácné, ale mohou být hojné během monzunového období.

V pohoří Hajar je podnebí mírnější a chladnější než na pobřeží. Vrcholy pohoří mohou být v zimních měsících pokryty sněhem, v létě jsou teploty mírnější díky nadmořské výšce.

V poušťi Rub al-Chálí, na jihu jsou teploty extrémně vysoké, zejména v létě, kdy se mohou pohybovat kolem 50 °C.

Na jihu, v regionu Dhofar, má ománské pobřeží úplně odlišné podnebí. Díky monzunovým větrům v létě zde dochází ke srážkám a vytváří se zelené krajiny s bohatou vegetací. Teploty jsou v tomto období mírnější.

 

Fauna a flora:

Akácie jsou jedním z nejběžnějších stromů v zemi – přežívají v suchém a horkém prostředí.

Omán je známý jako místo původu kadidla (frankincense). Stromy kadidla rostou na jihu země a jsou základní součástí ománského kulturního dědictví.

Datlové palmy jsou rozšířené po celém území a mají velký význam v tradiční ománské kuchyni. Datlová palma je také národním stromem Ománu.

V poušti Rub al-Chálí rostou stromy saxaul, které jsou přizpůsobeny suchým podmínkám a jsou důležitým zdrojem dřeva pro místní obyvatele.

Kozorožec arabský je druh kozorožce vyskytující v pohoří Hajar na severovýchodě  a je ohroženým druhem.

Omán je jednou z mála zemí, kde přežívá leopard arabský. Tyto kočkovité šelmy jsou však stále ohrožené a jejich početnost klesá.

Oryx arabský – přímorožec, je typickým obyvatelem pouště Rub al-Chálí a je chráněným druhem.

V Ománském zálivu a kolem ománského pobřeží je bohatý podmořský život, včetně korálů, ryb a dalších mořských tvorů.

V Dhofaru na jihu jsou rezervace, kde žijí krokodýli nilští, což je pro aridní region neobvyklý druh.

 

Zemědělství:

Mezi hlavní plodiny, patří datle, káva, citrony, granáty, fíky, hrozny a zelenina. Datle jsou jedním z nejvýznamnějších produktů ománského zemědělství a exportují se i do zahraničí.

Vzhledem k nízkým srážkám v mnoha částech země je zavlažování zásadní pro udržení zemědělské produkce. Omán investoval do rozvoje zavlažovacích systémů a nádrží na vodu, což umožňuje efektivní využití dostupných zdrojů vody pro zemědělské účely.

Zemědělské aktivity jsou koncentrovány v oázách a údolích, kde jsou využívány dostupné zásoby vody. V těchto oblastech se nachází zemědělská pole a sady.

 

Těžba surovin:

Země je významným producentem ropy a zemního plynu. Tato surovina tvoří klíčovou součást ománské ekonomiky a přináší zemi významné příjmy z exportu.

Těží se zde i měď. Největším měděným dolem v zemi je Sadiq, který se nachází v regionu Dhofar.

Země je také jedním z hlavních světových producentů chromitu, který se používá především v metalurgickém průmyslu a výrobě nerezové oceli.

Těží se zde i vápenec, který se používá ve stavebnictví a na  výrobu cementu.

Omán má také mramorové lomy, je významným producentem kvalitního mramoru, který se využívá ve stavebnictví a sochařství.

 

Průmysl:

I přes snahu o diverzifikaci je ropa stále klíčovým produktem ománského průmyslu. Sultanát Omán má rafinerie, které zpracovávají ropu na různé produkty, včetně benzínu, nafty a petrochemikálií.

Rozvíjí průmyslovou výrobu včetně potravinářského průmyslu, elektroniky, chemického průmyslu a výroby stavebního materiálu.

Země investuje do obnovitelných zdrojů energie, zejména solární a větrné energie, aby snížil svou závislost na fosilních palivech.

Má významné zásoby mědi, chromitu, vápence a dalších minerálů, které se těží a zpracovávají v průmyslových zařízeních.

 

Služby a ostatní sektory ekonomiky:

 

Přírodní a historické zajímavosti: Maskat, pevnost Wahla, Wahibská poušť, hora Džebel Achdar

Omán je známý svou malebnou krajinou, která zahrnuje pohoří Hajar s úchvatnými skalními kaňony, rozlehlou poušť Rub al-Chálí, horské jezera a překrásné pláže na pobřeží Ománského zálivu a Arabského moře.

Země má bohaté kulturní dědictví s historickými městy, tradičními tržišti (suky), starobylými pevnostmi a archeologickými nalezišti. Město Nizwa je jedním z významných kulturních center, ománské pevnosti jsou oblíbenými turistickými atrakcemi.

Je zde mnoho historických památek, jako je Sultanátův palác v Maskatu, starověké město Bat.

Nádherné pobřeží s čistými plážemi a křišťálově čistým moře – přitahuje milovníky slunce a vodních sportů, jako jsou potápění, šnorchlování, surfování a rybaření.

 

Waterparky:

 

Státní zřízení: absolutní monarchie

Sultanát Omán je konstituční monarchií s absolutistickou formou vlády. Státní zřízení Ománu je postaveno na ústavě, která byla přijata v roce 1996 a výrazně posílila pravomoci sultána.

Sultán Ománu má v zemi široké pravomoci a zodpovědnost za vedení státu. Patří sem například schvalování zákonů, jmenování vlády a vedení zahraniční politiky.

Omán je rozdělen na 11 guvernorátů, které jsou dále rozděleny na oblasti a města. Každý guvernorát má svého guvernéra, který je jmenován sultánem a má pravomoci v oblasti správy daného guvernorátu.

 

Hlavní město: Maskat

Nachází se na pobřeží Ománského zálivu v severovýchodní části Ománu.

Maskat má bohatou historii, ačkoli mnoho jeho historických památek bylo v průběhu let modernizováno a zrekonstruováno. Město hrálo významnou roli v obchodních a námořních aktivitách v Perském zálivu a bylo důležitým centrem pro obchod s kořením, textiliemi a dalším zbožím.

 

Rozloha: 309 501 km2

 

Počet obyvatel: 5 100 000 (2022)

Obyvatelé jsou převážně ománského původu. Ománská společnost však zahrnuje také menší etnické a kulturní menšiny, jako jsou Balúčové, Afřičtí obyvatelé, Iráčtí a íránští přistěhovalci a další expatrianti.

Arabština je oficiálním jazykem, ale angličtina se široce používá ve vládních institucích, ve školství a v obchodu.

Islám je zde hlavním náboženstvím, většina obyvatel vyznává islámskou víru. Sultanát Omán je islámskou monarchií, islám hraje důležitou roli v každodenním životě obyvatel.

 

Památky UNESCO: 5

 

  1. Pevnost Bahla (1987) – Oáza a zbytky pevnosti z 12. až 15. století.
  2. Archeologická naleziště Batu, al-Chutmu a al-Ajnu (1988) – Osady, věže a nekropole z 3. tisíciletí př. n. l.
  3. Země kadidla (2000) – Kadidlovníky u Vádí Dauká, zbytky karavanové oázy Šisr a přístavy Chor Rori a al-Balid.
  4. Zavlažovací systémy Aflaj (2006) – Zavlažovací systémy v této oblasti existovaly již 2 500 let př. n. l. Chráněno je pět typických zavlažovacích systémů. V Ománu je dosud v provozu na 3 000 obdobných zařízení.
  5. Starověké město Kalhat (2018) – Zbytky obchodního města, které kvetlo především v období mezi 11. a 15. století.

 

Národní parky: 1

 

  1. Národní park Al Saleel