MARSHALLOVY OSTROVY

Datum vzniku: 21. říjen 1986

Stručná historie chronologicky:

Předkoloniální období: Marshallovy ostrovy byly osídleny polynéskými lidmi více než tisíc let před příchodem Evropanů. Místní obyvatelé, známí jako Marshallovci, rozvinuli unikátní kulturu a společnost.

Kontakt s Evropany: Marshallovy ostrovy byly poprvé objeveny evropskými průzkumníky v 16. a 17. století. Později byly během 19. století kolonizovány různými evropskými mocnostmi, včetně Španělska, Německa a Japonska.

První světová válka: Během první světové války byly ovládány Japonskem, které získalo mandát nad tímto územím po válce.

Druhá světová válka: Staly se bojištěm během druhé světové války, když byly obsazeny japonskými silami. Později byly osvobozeny Spojenými státy během bojů v Tichomoří.

Trust Territory of the Pacific Islands: Po druhé světové válce Spojené státy spravovaly Marshallovy ostrovy jako součást Trust Territory of the Pacific Islands pod mandátem OSN. To zahrnovalo dohled nad územím a rozvojové programy.

Nezávislost: Získaly svou nezávislost na Spojených státech dne 21. října 1986. Staly se suverénním státem s vlastní ústavou a vládou.

Mezinárodní úloha: Staly se aktivními členy mezinárodního společenství. Země se stala členem Organizace spojených národů (OSN) a Pacific Islands Forum (Fórum pacifických ostrovů) a hraje aktivní roli v regionálních a mezinárodních záležitostech v Tichomoří.

 

Mezinárodní zkratka: MH

 

Měna: americký dolar  (USD)

Americký dolar je zde oficiální platidlo a používá se pro všechny transakce, včetně nákupů, plateb a bankovních operací.

 

Internetová doména: .mh

 

Telefonní předvolba: +692

 

Časové pásmo:  GMT +12

 

Geografie:

Marshallovy ostrovy jsou převážně atolského typu, což znamená, že se skládají z korálových atolů a několika vulkanických ostrovů. Atoly jsou tvořeny korálovými útesy, lagunami a malými korálovými ostrovy.

Mezi největší ostrovy  patří Majuro, které je hlavním městem země, Kwajalein, Ebeye, Arno, Aur a Mili. Majuro je také největším a nejvíce osídleným ostrovem v celém souostroví.

Země se skládá z velkého počtu malých ostrovů, některé z nich jsou jen písečné kopečky, zatímco jiné jsou větší a osídlené.

Země patří mezi státy, které jsou extrémně ohroženy stoupáním hladiny moře v důsledku klimatických změn. Nízko položené ostrovy mají značné podzemní sladkovodní zásoby, které mohou být ohroženy slanou vodou vlivem mořského vzestupu.

 

Nejvyšší vrchol: 10 m n.m.

Marshallovy ostrovy jsou známé svou nízkou nadmořskou výškou, a proto nemají tradiční hory nebo vysoké vrcholy, jaké najdeme na některých jiných ostrovech nebo kontinentech.

Nejvyššími body Marshallových ostrovů jsou pouze mírně zvýšené části atolů. Průměrná nadmořská výška na těchto ostrovech se pohybuje jen několik metrů nad mořskou hladinou.

 

Podnebí:

Teploty na Marshallových ostrovech zůstávají po většinu roku vysoké a stále se pohybují kolem 30°C (86°F) během dne.

Vlhkost je výrazně vysoká po celý rok, což je charakteristické pro tropické klima.

Ostrovy mají dvě hlavní období – období dešťů a období sucha. Období dešťů trvá od května do listopadu a přináší vyšší srážky. Období sucha trvá od prosince do dubna a je obvykle  slunečné.

V období dešťů se mohou na ostrovech vyskytovat tropické cyklóny (známé také jako hurikány nebo tajfuny), což jsou silné tropické bouře s hojnými srážkami.

Země čelí výzvám v oblasti klimatických změn, zejména stoupání hladiny moře. Nízko položené ostrovy jsou ohroženy záplavami a erozí břehů v důsledku nárůstu mořské hladiny.

 

Fauna a flora:

V okolí Marshallových ostrovů se nachází rozmanitý mořský život, včetně různých druhů korálů, ryb, mořských želv, delfínů a žraloků. Korálové útesy jsou domovem mnoha druhů tropických ryb a dalších mořských organismů.

Jsou známé jako hnízdiště a migrační trasy pro ohrožené druhy mořských želv, jako jsou zelené želvy a karety. Země se snaží chránit tato hnízdiště a podporovat jejich ochranu .

Ostrovy poskytují důležitý domov pro ptáky, jako např. číry, racky a další druhy.

Kokosové palmy jsou zde velmi rozšířené a poskytují důležitý zdroj potravy a materiálu pro místní obyvatele.

Kromě kokosových palem se na ostrovech nachází také další druhy palmovníků, které jsou součástí ostrovní krajiny.

Mangrovové lesy se nachází v přímořských oblastech a mají důležitou ekologickou roli. Chrání pobřeží před erozí, slouží jako místo rozmnožování ryb a poskytují úkryt pro mnoho druhů zvířat.

 

Zemědělství:

Zemědělství je orientováno převážně na pěstování plodin, jako jsou taro, maniok, sladké brambory, banány a další tropické plody. Tyto plodiny jsou důležitou součástí místní stravy a jsou základem mnoha tradičních pokrmů.

Kokosové ořechy se používají pro výrobu kokosového oleje, potravin a dalších produktů.

Na některých ostrovech se pěstuje zelenina, jako jsou rajčata, okurky, papriky a fazole.

I když je chov dobytka na Marshallových ostrovech omezený kvůli omezeným pastvinám, někteří farmáři i přesto chovají skot a drůbež.

Rybolov je dalším důležitým průmyslem a zdrojem potravy pro obyvatele.

 

Těžba surovin:

Těžba surovin je velmi omezená.

Zásoby sladké vody jsou na ostrovech omezené, a proto je těžba podzemní vody důležitou činností. Sladká voda se čerpá z podzemních zdrojů a používá se pro pití a zemědělství.

Některé ostrovy mají zásoby písku a štěrku, které se mohou využívat pro stavební účely.

Mangrovové lesy na ostrovech poskytují dřevo, které může být využíváno pro místní stavební projekty a řemesla.

 

Průmysl:

Ostrovy mají omezené přírodní suroviny a infrastrukturu pro průmyslovou výrobu.

Výroba kopry (suchého kokosového krému) je tradičním produktem Marshallových ostrovů.

Turismus je rostoucím  odvětvím na některých ostrovech Marshallových ostrovů, jako je Majuro. Turisté přicházejí za krásnými plážemi, potápěním a možností poznávat místní kulturu.

Ostrovy jsou závislé na mezinárodní pomoci a grantech, které podporují různé projekty v oblasti infrastruktury, zdravotní péče, vzdělání a klimatických změn.

 

Služby a další oblasti ekonomiky: cestovní ruch

 

Přírodní a historické zajímavosti: pláže, korálové útesy, atoly Majuro, Bikini a Kwajalein, ostrov Ebeye

Marshallovy ostrovy nabízejí nádherné pláže s bílým pískem a průzračnými vodami Tichého oceánu.

Korálové útesy kolem  ostrovů jsou domovem bohatého podmořského života, včetně různých druhů ryb, korálů, mořských želv a žraloků. To přitahuje potápěče z celého světa.

Turisté mohou také zažít místní kulturu a tradice . Tradiční tance, hudbu, řemeslné výrobky a možnost ochutnat místní kuchyni.

 

Waterparky:

 

Státní zřízení: prezidentská republika

Země je součástí Compact of Free Association, což je dohoda s USA, která jí poskytuje obranu a finanční podporu.

Moc je svěřena prezidentovi, který je hlavou státu a vlády. Prezident je volen na čtyřleté období voleným zastupitelským sborem. Zákonodárnou moc vykonává dvoukomorový parlament, který se skládá z Nitijela (dolní komora) a Nitijelan Eo (horní komora).

Mají nezávislou soudní moc a právní systém, který je ovlivněn americkým právem.

 

Hlavní město: Majuro

Nachází se na atolu Majuro, který je součástí tohoto státu. Město se rozkládá na několika úzkých ostrovech a ostrůvcích.

Město prošlo rychlým urbanizačním procesem, což zahrnovalo výstavbu infrastruktury, včetně letiště a přístavu.

Dnes je Majuro moderním městem s různorodým obyvatelstvem a kulturním dědictvím. Marshallovy ostrovy jsou důležitým partnerem Spojených států a zároveň mají jedinečnou kulturu a tradiční hodnoty.

 

Rozloha: 181 km2

 

Počet obyvatel: 62 500   (2022)

Hlavní etnickou skupinou jsou Marshalci, což je původní obyvatelstvo ostrovů. Existují však také menší komunity obyvatel jiných původů, včetně Filipínců, Chuukese (z Federativních států Mikronésie), a Američanů.

Většina obyvatel vyznává křesťanství.

Oficiálním jazykem  je maršálština. Angličtina je také široce používána a je vyučována ve školách.

Marshallovy ostrovy mají jedinečnou kulturu a tradice, které jsou spojeny s jejich historií a geografickým umístěním v Tichém oceánu. Obyvatelé ostrovů si cení svého kulturního dědictví a zachovávají tradiční způsoby života, zahrnující rybolov a řemeslné dovednosti.

 

Památky UNESCO: 1

 

  1. Atol Bikini, místo testů nukleárních zbraní (2010) – Mezi roky 1948 a 1956 zde probíhaly testy nukleárních zbraní americké armády.               

 

Národní parky: –