LICHTENŠTEJNSKO
Datum vzniku: 23. ledna 1719
Stručná historie chronologicky:
1719: Jan Adam I. z Lichtenštejna založil Hraběcí rod Lichtenštejnů, který později získal knížecí titul.
1806: Lichtenštejnsko se stalo suverénním knížectvím v rámci Rýnského spolku, který vznikl po rozpadu Svaté říše římské.
1815: Stalo se nezávislým knížectvím na Vídeňském kongresu, kde bylo uznáno za trvale neutrální území.
1866: Lichtenštejnsko uzavřelo celní a měnovou unií s Rakouskem, která byla později nahrazena celní unií s Švýcarskem v roce 1923.
1921: Kníže Johann II. z Lichtenštejna převzal vládu a zahájil politické a ústavní reformy, které posílily moc knížectví a zavedly parlamentní systém.
1938-1945: Během druhé světové války zůstala země neutrální a poskytla útočiště několika tisícům uprchlíků.
1990: Lichtenštejnsko se stalo členem Organizace spojených národů (OSN).
1995: Vstoupilo do Evropského hospodářského prostoru (EHP), což umožnilo volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu mezi Lichtenštejnskem a členskými státy Evropské unie.
Mezinárodní zkratka: FL
Měna: švýcarský frank (CHF)
Lichtenštejnsko nemá vlastní měnu a v roce 1923 uzavřelo měnovou dohodu s Švýcarskem, která umožňuje Lichtenštejnsku používat švýcarský frank jako svou oficiální měnu.
Internetová doména: .li
Telefonní předvolba: +423
Časové pásmo: + 1 GMT
Geografie:
Rozlohou velmi malá středoevropská hornatá země. Na západě země se nachází údolí Rýna, který tvoří přirozenou hranici se Švýcarskem.
Nejvyšší vrchol: Grauspitz 2599 m n.m.
Nachází se v pohoří Rätikon, které tvoří část Alp a hranici mezi Lichtenštejnskem a Švýcarskem.
Podnebí:
Země leží ve vnitrozemí a není ovlivněna přímým vlivem oceánu.
Lichtenštejnsko má teplé léta a chladné zimy. Průměrné letní teploty se pohybují kolem 20-25 °C, s možností dosažení vyšších teplot. Zimy jsou studené, s teplotami kolem 0 °C. V horských oblastech může být podstatně chladněji a sněžení je časté.
Fauna a flora:
V nižších polohách Lichtenštejnska se nacházejí lužní lesy, které jsou domovem stromů jako dub, jasan, olše a jilm. V horských oblastech se vyskytují smrky, jedle, borovice a modříny.
V lesnatých oblastech žijí různé druhy divoké zvěře, včetně jelenů, srnců, prasat divokých, lišek a zajíců. V horských oblastech se vyskytují kamzíci, svišti a zajímavé druhy ptáků, jako jsou tetřev hlušec, orel skalní, káně lesní a chřástal vodní. V řekách a jezerech žijí lososi, pstruzi a další druhy ryb.
Zemědělství:
Vzhledem k hornatému terénu jsou pastviny a chov dobytka důležitou součástí zemědělského sektoru v Lichtenštejnsku. Dobytek se chová především pro produkci mléka, které se používá pro výrobu sýrů a dalších mléčných výrobků. Produkce masa je také součástí zemědělské činnosti.
Těžba surovin: –
Průmysl: potravinářský, mlékárenství
Lichtenštejnské firmy jsou často specializovány na výrobu vysokokvalitních a přesných technologických zařízení, komponentů a speciálních materiálů. Významnou roli hraje také výroba luxusního zboží, jako jsou hodinky, šperky a další luxusní produkty.
Služby a další oblasti ekonomiky: bankovnictví, pojišťovnictví, služby
Přírodní a historické zajímavosti: města Vaduz (např. hrad), Schaan, pohoří Alpy
Lichtenštejnsko je oblíbenou turistickou destinací, přestože se jedná o malou zemi. Jeho malebné horské krajiny, historická města a bohaté kulturní dědictví lákají návštěvníky z celého světa.
Turisté v Lichtenštejnsku si mohou vychutnat přírodní krásy a outdoorové aktivity. Hory a údolí nabízejí skvělé možnosti pro pěší turistiku, horskou cyklistiku a horolezectví. Turisté mohou objevovat malebné stezky, jezera, vodopády a přírodní rezervace, které jsou typické pro lichtenštejnskou krajinu.
Navštěvována je například pevnost Schellenberg a hrad Gutenberg. Vaduz, hlavní město Lichtenštejnska, nabízí galerie, muzea a architektonické skvosty, jako je Kunstmuseum (Muzeum umění) a výstavní prostor na volné ploše Skyspace.
Waterparky v Lichtenštejnsku:
Státní zřízení: konstituční monarchie
Lichtenštejnsko je konstituční monarchie s parlamentním systémem vlády. Jeho oficiálním názvem je Knížectví Lichtenštejnsko. Země je vedená knížetem a má dlouhou tradici panovnického rodu Lichtenštejnů.
Podle ústavy z roku 1921 je hlavou státu kníže, který má široké pravomoci, včetně práva na veto a jmenování členů vlády.
Vládu Lichtenštejnska tvoří monarcha a dvoukomorový parlament. Parlament se skládá ze zemského sněmu (Landtagu) a knížecí rady (Fürstenrat). Zemský sněm, který je volen přímou volbou občanů, je hlavním zákonodárným orgánem. Knížecí rada je poradní orgán a skládá se z 15 členů jmenovaných knížetem.
Vláda je zodpovědná za výkon výkonné moci a skládá se z předsedy vlády (premiéra) a ministrů. Premiér je jmenován knížetem a vede vládu při provádění státních záležitostí.
Hlavní město: Vaduz
Vaduz je známý svým malebným panoramatem s dominantou hradu Vaduz, který je sídlem knížete a jeho rodiny. Hrad není přístupný veřejnosti, ale je ikonickou památkou, která přispívá k charakteru města.
Ve městě se nachází také mnoho historických budov a památek, včetně gotického kostela svatého Florina, který je jedním z nejstarších kostelů v Lichtenštejnsku. Další významné stavby zahrnují budovu parlamentu, správní budovy a moderní architekturu, která reflektuje současný charakter města.
Rozloha: 160 km2
Počet obyvatel: 39 000 (2022)
Většina obyvatel je německého původu, a proto je němčina oficiálním jazykem země. Mezi další běžné jazyky patří angličtina a italština. Mnoho obyvatel Lichtenštejnska má také dvojí státní občanství, často s Rakouskem nebo Švýcarskem.
Památky UNESCO: –
Národní parky: –