LICHTENŠTEJNSKO

Datum vzniku: 23. ledna 1719

Stručná historie chronologicky:

1719: Jan Adam I. z Lichtenštejna založil Hraběcí rod Lichtenštejnů, který později získal knížecí titul.

1806: Lichtenštejnsko se stalo suverénním knížectvím v rámci Rýnského spolku, který vznikl po rozpadu Svaté říše římské.

1815: Stalo se nezávislým knížectvím na Vídeňském kongresu, kde bylo uznáno za trvale neutrální území.

1866: Lichtenštejnsko uzavřelo celní a měnovou unií s Rakouskem, která byla později nahrazena celní unií s Švýcarskem v roce 1923.

1921: Kníže Johann II. z Lichtenštejna převzal vládu a zahájil politické a ústavní reformy, které posílily moc knížectví a zavedly parlamentní systém.

1938-1945: Během druhé světové války zůstala země neutrální a poskytla útočiště několika tisícům uprchlíků.

1990: Lichtenštejnsko se stalo členem Organizace spojených národů (OSN).

1995: Vstoupilo do Evropského hospodářského prostoru (EHP), což umožnilo volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu mezi Lichtenštejnskem a členskými státy Evropské unie.

 

Mezinárodní zkratka: FL

 

Měna: švýcarský frank  (CHF)

Lichtenštejnsko nemá vlastní měnu a v roce 1923 uzavřelo měnovou dohodu s Švýcarskem, která umožňuje Lichtenštejnsku používat švýcarský frank jako svou oficiální měnu.

 

Internetová doména: .li

 

Telefonní předvolba: +423

 

Časové pásmo: + 1 GMT

 

Geografie:

Rozlohou velmi malá středoevropská hornatá země. Na západě země se nachází údolí Rýna, který tvoří přirozenou hranici se Švýcarskem.

 

Nejvyšší vrchol: Grauspitz 2599 m n.m.

Nachází se v pohoří Rätikon, které tvoří část Alp a hranici mezi Lichtenštejnskem a Švýcarskem.

 

Podnebí:

Země leží ve vnitrozemí a není ovlivněna přímým vlivem oceánu.

Lichtenštejnsko má teplé léta a chladné zimy. Průměrné letní teploty se pohybují kolem 20-25 °C, s možností dosažení vyšších teplot. Zimy jsou studené, s teplotami kolem 0 °C. V horských oblastech může být podstatně chladněji a sněžení je časté.

 

Fauna a flora:

V nižších polohách Lichtenštejnska se nacházejí lužní lesy, které jsou domovem stromů jako dub, jasan, olše a jilm. V horských oblastech se vyskytují smrky, jedle, borovice a modříny.

V lesnatých oblastech žijí různé druhy divoké zvěře, včetně jelenů, srnců, prasat divokých, lišek a zajíců. V horských oblastech se vyskytují kamzíci, svišti a zajímavé druhy ptáků, jako jsou tetřev hlušec, orel skalní, káně lesní a chřástal vodní. V řekách a jezerech žijí lososi, pstruzi a další druhy ryb.

 

Zemědělství:

Vzhledem k hornatému terénu jsou pastviny a chov dobytka důležitou součástí zemědělského sektoru v Lichtenštejnsku. Dobytek se chová především pro produkci mléka, které se používá pro výrobu sýrů a dalších mléčných výrobků. Produkce masa je také součástí zemědělské činnosti.

 

Těžba surovin: –

 

Průmysl: potravinářský, mlékárenství

Lichtenštejnské firmy jsou často specializovány na výrobu vysokokvalitních a přesných technologických zařízení, komponentů a speciálních materiálů. Významnou roli hraje také výroba luxusního zboží, jako jsou hodinky, šperky a další luxusní produkty.

 

Služby a další oblasti ekonomiky: bankovnictví, pojišťovnictví, služby

 

Přírodní a historické zajímavosti: města Vaduz (např. hrad), Schaan, pohoří Alpy

Lichtenštejnsko je oblíbenou turistickou destinací, přestože se jedná o malou zemi. Jeho malebné horské krajiny, historická města a bohaté kulturní dědictví lákají návštěvníky z celého světa.

Turisté v Lichtenštejnsku si mohou vychutnat přírodní krásy a outdoorové aktivity. Hory a údolí nabízejí skvělé možnosti pro pěší turistiku, horskou cyklistiku a horolezectví. Turisté mohou objevovat malebné stezky, jezera, vodopády a přírodní rezervace, které jsou typické pro lichtenštejnskou krajinu.

Navštěvována je například pevnost Schellenberg a hrad Gutenberg. Vaduz, hlavní město Lichtenštejnska, nabízí galerie, muzea a architektonické skvosty, jako je Kunstmuseum (Muzeum umění) a výstavní prostor na volné ploše Skyspace.

 

Waterparky v Lichtenštejnsku:

 

Státní zřízení: konstituční monarchie

Lichtenštejnsko je konstituční monarchie s parlamentním systémem vlády. Jeho oficiálním názvem je Knížectví Lichtenštejnsko. Země je vedená knížetem a má dlouhou tradici panovnického rodu Lichtenštejnů.

Podle ústavy z roku 1921 je hlavou státu kníže, který má široké pravomoci, včetně práva na veto a jmenování členů vlády.

Vládu Lichtenštejnska tvoří monarcha a dvoukomorový parlament. Parlament se skládá ze zemského sněmu (Landtagu) a knížecí rady (Fürstenrat). Zemský sněm, který je volen přímou volbou občanů, je hlavním zákonodárným orgánem. Knížecí rada je poradní orgán a skládá se z 15 členů jmenovaných knížetem.

Vláda je zodpovědná za výkon výkonné moci a skládá se z předsedy vlády (premiéra) a ministrů. Premiér je jmenován knížetem a vede vládu při provádění státních záležitostí.

 

Hlavní město: Vaduz

Vaduz je známý svým malebným panoramatem s dominantou hradu Vaduz, který je sídlem knížete a jeho rodiny. Hrad není přístupný veřejnosti, ale je ikonickou památkou, která přispívá k charakteru města.

Ve městě se nachází také mnoho historických budov a památek, včetně gotického kostela svatého Florina, který je jedním z nejstarších kostelů v Lichtenštejnsku. Další významné stavby zahrnují budovu parlamentu, správní budovy a moderní architekturu, která reflektuje současný charakter města.

 

Rozloha: 160 km2

 

Počet obyvatel: 39 000  (2022)

Většina obyvatel je německého původu, a proto je němčina oficiálním jazykem země. Mezi další běžné jazyky patří angličtina a italština. Mnoho obyvatel Lichtenštejnska má také dvojí státní občanství, často s Rakouskem nebo Švýcarskem.

 

Památky UNESCO: –

 

Národní parky: –