ŠPANĚLSKO

Datum vzniku: 6. prosince 1978

Stručná historie chronologicky :

3. století před n. l. – 5. století n. l.: Římská říše ovládla území dnešního Španělska a nazývala ho Hispania.

711: Muslimská expanze dobyla část Pyrenejského poloostrova, včetně většiny Španělska. Vznikly zde muslimské státy.

1492: Poslední muslimský státní útvar, Granada, padl do rukou křesťanských vládců. Kryštof Kolumbus pod španělskou vlajkou objevil Ameriku.

16. a 17. století: Španělská říše dosáhla vrcholu moci, získala kolonie v Americe a v jiných částech světa.

18. století: Španělská říše začala slábnout kvůli politickým konfliktům, hospodářským problémům a válkám.

1808-1814: Napoleonské války postihly i Španělsko, vyvolaly povstání a začátek boje za nezávislost.

1812: Byla přijata konstituce, ale brzy byla zrušena.

1833-1874: Období pronásledování liberálních a demokratických hnutí.

1931: Vyhlášení Druhé španělské republiky.

1936-1939: Španělská občanská válka.

1939-1975: Diktatura generála Francisca Franca.

1975: Smrt Francisca Franca, začátek přechodu k demokracii.

1978: Přijetí nové španělské ústavy, ustavení parlamentní monarchie.

1982: Vstup do NATO.

1986: Španělsko se stává členem Evropské unie.

 

Mezinárodní zkratka: E

 

Měna: euro  (EUR)

Španělsko přijalo euro jako svou oficiální měnu v roce 2002, kdy se stalo jedním ze zakládajících členů eurozóny, což je skupina zemí v Evropské unii, které používají euro jako společnou měnu.

 

Internetová doména: es.

 

Telefonní předvolba: +34

 

Časové pásmo: + 1 GMT

 

Geografie:

Na severu a severozápadě Španělska se rozkládají Pyreneje, horské pohoří tvořící přirozenou hranici mezi Španělskem a Francií. Vnitrozemí země je pak tvořeno rozsáhlým pohořím Sierrra Nevada, které se nachází převážně na jihu, a Sierra de Guadarrama blízko Madridu.

Mezi pohořími jsou široké údolí a nížiny, jako je například Ebrová nížina na severovýchodě a Guadalquivirská nížina na jihu.

Španělsko má rozsáhlé pobřeží, které zahrnuje Středozemní moře na východě, Atlantský oceán na severu a západě, a také Kantaberské moře na severu.

Stát zahrnuje také několik významných ostrovů. Největšími z nich jsou Baleárské ostrovy ve Středozemním moři a Kanárské ostrovy v Atlantském oceánu.

Největšími řekami Španělska jsou Ebro, která protéká severovýchodem, a Guadalquivir, která protéká Andalusii.

 

Nejvyšší vrchol: Pico de Teide 3 718 m n.m.

Je to stratovulkán nacházející se na ostrově Tenerife, který je součástí Kanárských ostrovů.

Je nejen nejvyšším bodem Španělska, ale také nejvyšším bodem ve všech španělských územích. Tento vrchol je součástí národního parku Teide.

 

Podnebí:

Na východním a jižním pobřeží, včetně oblastí jako Andalusie, Katalánsko a Valencia, panuje středomořské podnebí. Tento region je charakterizován horkými a suchými léty, během kterých teploty často stoupají na vysoké hodnoty. Zimy jsou zde mírné a vlhké.

Na severu Španělska, včetně regionů jako Galicie, Asturie a Baskicko, je oceánské podnebí. Zdejší léta jsou chladnější a vlhčí, a zimy jsou zpravidla mírné. Srážky rovnoměrně rozložené během celého roku. Vnitrozemní části, zejména střední oblasti, mají kontinentální podnebí. Léta zde bývají horká, zatímco zimy chladné s velkými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí.

 

Fauna a flora:

Ve španělských lesích a divočinách můžeme nalézt ohrožený druh Iberského lva, zejména v regionu Andalusie. Dalším zvířecím obyvatelem je Iberský vlk, který se vyskytuje na severozápadě země. V horách, jako jsou Pyreneje, a ve skalnatých oblastech můžeme najít vzácné druhy jako je orel pyrenejský a kondor horský. Iberský králík, původně ohrožený druh, se dnes vyskytuje ve větším množství. Na jihu, zejména v Andalusii, můžeme objevit chameleony, kteří patří k unikátním tvorům s schopností měnit barvu.

Španělská krajina je bohatá na různé druhy rostlin. Dub korkový, který roste na jihu země, má významný hospodářský význam, protože se z jeho kůry získává korek. Ve středních a teplejších oblastech, včetně Andalusie, lze nalézt kyprej vlasový. V polích na jaře rozkvétá mak sametový.

V oblastech s pouštním klimatem, například v Almerii, můžeme pozorovat kaktusy, které jsou přizpůsobeny suchým podmínkám.

 

Zemědělství:

Intenzivní zemědělství je praktikováno zejména ve středních a jihovýchodních regionech. To zahrnuje pěstování ovoce (např. rajčata, papriky, avokádo) a zeleniny (jako salát, brokolice). Moderní zavlažovací systémy a skleníky jsou běžně využívány.

Rozsáhlé plodiny, jako jsou obilí (zejména pšenice), olivy, vinná réva a mandloně, jsou pěstovány na jihu a ve vnitrozemí.

Pastevectví zůstává důležitou částí zemědělského sektoru v horských oblastech. Zdejší plemena dobytka, jako je andaluský býk, jsou charakteristická.

Zemědělství však čelí několika výzvám a příležitostem. Nedostatek vody je problémem v některých jižních regionech, a proto je důležité efektivně hospodařit s vodními zdroji.

Tradiční zemědělská produkce má kulturní a historický význam. Produkce španělských olivových olejů, sýrů a vína zůstává důležitá pro zachování kulturní identity.

Španělsko je také významným vývozcem zemědělských produktů. Vývoz ovoce, zeleniny, olivového oleje a vína má silnou mezinárodní poptávku.

 

Těžba surovin:

Historicky byla těžba uhlí významná zejména v regionech jako Asturie, León a Aragonie. Španělsko má také zásoby kovů jako olovo, zinek a cín, především v oblastech Pyrenejského poloostrova. Stavební materiály jako vápenec, mramor a granit jsou ve Španělsku hojně dostupné.

Solné jezera jsou dalším zdrojem surovin ve Španělsku, zejména soli.

 

Průmysl:

Španělsko je jedním z předních evropských výrobců automobilů. Zde sídlí několik automobilových firem, které vyrábějí automobily a komponenty pro domácí i zahraniční trhy.

Země je známá svými vynikajícími víny, olivovými oleji, sýry a dalšími tradičními produkty. Má různé zdroje energie, včetně obnovitelných. Průmysl zahrnuje výrobu elektřiny z větrných, slunečních a vodních zdrojů, stejně jako tradiční fosilní paliva. Stavebnictví je důležité, s projekty zahrnujícími obytné budovy, infrastruktury a turistická zařízení. Textilní a oděvní průmysl zahrnuje výrobu oděvů, obuvi a textilních produktů. Historicky hrál důležitou roli, i když v posledních letech mění dynamiku kvůli globálním trendům.

 

Služby a další oblasti ekonomiky: doprava, služby, cestovní ruch, bankovnictví a pojišťovnictví, telekomunikace, obchod

 

Přírodní a historické zajímavosti:

Pobřeží Costa del Sol, Costa Brava, Costa Blanca a další jsou známá svými krásnými plážemi a rekreačními zařízeními.

Země má bohaté kulturní dědictví s množstvím památek, jako jsou katedrály, hradby, paláce a historická města. Barcelonská Sagrada Familia, Alhambra v Granadě a katedrála v Toledu jsou jen některé z mnoha ikonických míst.

Španělská kuchyně je světově uznávaná pro své lahodné pokrmy. Tapasy, paella, jamón ibérico a víno jsou součástí španělské kulinářské tradice, která láká gurmány z celého světa.

Město Barcelona je známé pro své umělecké dědictví, včetně děl slavného architekta Antoni Gaudího.

 

Waterparky ve Španělsku:

 

Státní zřízení: konstituční monarchie

Monarchie v zemi má především symbolický a reprezentativní charakter.

Parlamentní systém je důležitým prvkem španělského politického zřízení. Parlament se skládá ze dvou komor: Senátu a Kongresu poslanců. Kongres poslanců hraje klíčovou roli ve vytváření a schvalování zákonů a má větší pravomoci než Senát.

Vláda je vedená prezidentem a je složena z ministrů. Prezident, volený z kandidátů schválených parlamentem, má značnou odpovědnost za řízení státních záležitostí. Ačkoli má prezident značnou moc, některé jeho pravomoci jsou podrobeny parlamentní kontrole.

Proces tvorby zákonů je založen na schvalování parlamentem. Kongres poslanců hraje klíčovou roli ve schvalování a tvorbě zákonů. Španělsko je také rozděleno na 17 autonomních společenství, která mají různou úroveň autonomie. Některá z těchto společenství mají vlastní parlamenty a vlády s pravomocemi ve vnitřních záležitostech.

 

Hlavní město: Madrid

Madrid se nachází ve střední části Španělska, v regionu nazývaném Community of Madrid (Autonomní společenství Madrid). Leží zhruba uprostřed mezi severním pobřežím a jižními regiony.

Zde sídlí královský palác, vláda, parlament a další významné instituce. Slavné umělecké muzeum Prado patří mezi nejvýznamnější umělecké instituce na světě.

Ulice města jsou plné kaváren, restaurací, obchodů a nočních klubů. Město hostí různé festivaly a kulturní akce po celý rok.

Madrid je významným dopravním uzlem s mezinárodním letištěm a hustou sítí veřejné dopravy, včetně metra, autobusů a vlaků.

 

Rozloha: 504 782 km2

 

Počet obyvatel: 47 500 000 (2022)

Hlavní etnickou skupinou jsou Španělé, kteří mají různorodé kořeny, zahrnující Keltiberce, Římany, Vizigóty a Maurů. Dále zde najdeme menšiny jako Katalánci, Baskové, Galicijci a další.

Oficiálním jazykem je španělština (často nazývána také kastilština). Kromě toho existuje několik regionálních jazyků s oficiálním statusem, jako katalánština, galicijština a baskičtina.

Křesťanství je zde dominujícím náboženstvím.

 

Památky UNESCO: 49

 

  1. AlhambraGeneralife a Albayzín, Granada (1984) – Komplex opevněných paláců AlhambraGeneralife, Albayzin a jejich zahrady.
  2. Katedrála v Burgosu (1984) –  Katedrála, která má v exteriéru i interiéru nejkrásnější prvky gotiky.
  3. Historické centrum Córdoba (1984) – historické centrum má bezpočet paláců a mešit.
  4. El Escorial (1984) – Komplex kláštera, semináře, kostela a paláce má výjimečně krásnou polohu a čistou architekturu.
  5. Díla Antoni Gaudího (1984) – Osobitá díla architekta Antoni Gaudího: Palacio Güell, Casa Milá, park Güell.
  6. Jeskyně Altamira a paleolitické jeskyně severního Španělska (1985) – Prehistorické jeskynní malby.
  7. Památky Ovieda a asturského království (1985) – Kostely království Asturie z 9. století v předrománském stylu.
  8. Staré město v Ávile (1985) – Příklad středověkého opevněného města s řadou kostelů.
  9. Segovia a její akvadukt (1985) – Staré město a římský akvadukt.
  10. Santiago de Compostela (1985) – Světoznámé poutní město. Jeho stará část s památkami všech stylů ho řadí mezi nejkrásnější města vůbec.
  11. Národní park Garajonay (1986) – Národní park s vavřínovými lesy.
  12. Toledo (1986) – Město s dvoutisíciletou historií. Jeho památky připomínají vliv židovského, křesťanského i islámského náboženství.
  13. Mudéjarská architektura v Aragonii (1986) – Toto umění vychází z islámu, ale jsou v něm patrné také evropské styly, které se v té době rozvíjely, hlavně pak gotika. Typické je používání cihel a glazurované keramiky v architektuře.
  14. Cáceres (1986) – Staré město, v jehož architektuře se mísí římské, islámské, gotické i renesanční vlivy.
  15. Katedrála, alcázar a Archivo de Indias v Seville (1987) – Gotická katedrála, maurský palác Alcázar a Archivo de Indias v Casa Lonja tvoří monumentální komplex v srdci Sevilly.
  16. Salamanca (1988) – Staré univerzitní město s románskými, gotickými, maurskými, renesančními i barokními památkami.
  17. Klášter Poblet (1991) – Staré opatství cisterciáků, jedno z největších ve Španělsku.
  18. Archeologická lokalita Mérida (1993) – Zbytky starého římského města zahrnují amfiteátr, divadlo, mosty a vodovodní systém.
  19. Svatojakubská cesta – trasa do Santiaga de Compostela (1993) – Trasa od francouzsko-španělské hranice je lemována stovkami náboženských i světských staveb velké historické hodnoty.
  20. Santa María de Guadalupe (1993) – Královský klášter ilustruje čtyři století vývoje španělské architektury.
  21. Národní park Doňana (1994) – Národní park v Andalusii zahrnuje převážně laguny a bažiny a je hnízdištěm mnoha druhů ptáků.
  22. Cuenca (1996) – Zachovalé opevněné město postavené Maury je známé svými domy visícími na útesech.
  23. Llotja de la Seda ve Valencii (1996) – La Lonja de la Seda (burza hedvábí) v městě Valencia je skupina budov z let 1482 až 1533.
  24. Las Médulas (1997) – Zbytky římských zlatých dolů.
  25. Monte Perdido v Pyrenejích (1997) – Horská krajina na hranicích Francie a Španělska s nejhlubšími kaňony, mohutnými kruhovými stěnami a třetím nejvyšším vrcholem Pyrenejí.
  26. Kláštery San Millán de Yuso a Suso (1997) – Klášterní obec založená sv. Millánem v polovině 6. století.
  27. Palau de la Música Catalana a Nemocnice de Sant Pau v Barceloně (1997) – Slavné stavby katalánského secesního architekta jménem Lluís Domènech i Montaner.
  28. Skalní umění ve Středomořské pánvi na Pyrenejském poloostrově (1998) – Pozdně prehistorické skalní malby na Pyrenejském poloostrově tvoří výjimečně velkou skupinu, ve které je živě graficky zobrazen způsob života.
  29. Alcalá de Henares (1998) – První plánované univerzitní město na světě.
  30. Ibiza (1999) – Krajina ostrova Ibiza slouží jako příklad interakce mezi mořským a pobřežním ekosystémem.
  31. San Cristóbal de La Laguna (1999) – Město na ostrově Tenerife. První ideální městské teritorium vybudované podle filozofických principů.
  32. Archeologický celek Tárraco (2000) – Tárraco (současná Tarragona) bylo hlavním městem v římském Španělsku a také římské centrum pro celý Pyrenejský poloostrov.
  33. Archeologická lokalita Atapuerca (2000) – Jeskyně v pohoří Sierra de Atapuerca obsahují památky po prvních lidských tvorech v Evropě staré téměř milion let.
  34. Románské kostely ve Vall de Boí (2000) – Úzké a hluboké údolí Vall de Boí leží v Pyrenejích v oblasti Alta Ribagorça.
  35. Palmový háj v Elche (2000) – Unikátní pozůstatek arabských zemědělských postupů v Evropě.
  36. Lugo (2000) – Opevnění bylo postaveno v druhé polovině 2. století, aby chránilo římské město Lucus.
  37. Kulturní krajina Aranjuez (2001) – Vzácná jednota přírodních památek a výsledků rozmanité lidské činnosti.
  38. Renesanční monumentální celky v Úbedě a Baeze (2003) -Malá města na jihu Španělska. Je patrný vliv Maurů v 9. století, opětné dobytí Španělska katolíky a především příchod renesance v 16. století.
  39. Skalní malby v údolí Côa a Siega Verde (1988) – Výjimečná koncentrace skalních rytin a maleb z pozdní doby kamenné.
  40. Biskajský most (2006) – Visutý ocelový most překlenující ústí řeky Ibaizabal západně od Bilbaa, navržen baskickým architektem Albertem de Palacio a dokončen v r. 1893.
  41. Národní park Teide (2007) – Horský národní park na ostrově Tenerife včetně sopky Teide-Pico Viejo.
  42. Věž Herkules u La Coruňa (2007) – Původní maják postavili Římané v 1. století našeho letopočtu. Orientační bod pro vstup do města La Coruňa.
  43. Mallorca (2011) – Kulturní krajina Serra de Tramuntana. Pohoří na severu ostrova obydlené již po tisíce let.
  44. Almadén (2012) – Jedny z největších světových dolů na rtuť ve Španělsku.
  45. Megalitické památky a krasová krajina v okolí Antequery (2016) – Památky z mladší doby kamenné a doby bronzové, dolmeny Menga a Viera, tholos El Romeral, k tomu vápencová skála Peňa de los Enamorados a krasové pohoří Torcal de Antequera.
  46. Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy (2007) – Zachovalé bukové lesy v různých oblastech Evropy od Pyrenejí po Černé moře.
  47. Chalífátské město Medina Azahara (2018) – Archeologické naleziště maurského středověkého města z 10. století.
  48. Risco Caído a posvátné hory na Gran Canaria (2019) – Pozůstatky domorodců vyznávající kosmologii.
  49. Paseo del Prado a Buen Retiro (2021) – Významná třída a bulvár nacházející se v centru Madridu.

 

Národní parky: 16

 

  1. Národní park Aigüestortes i Estany de Sant Maurici
  2. Národní park Archipiélago de Cabrera
  3. Národní park Cabañeros
  4. Národní park Caldera de Taburiente
  5. Národní park Doñana
  6. Národní park Garajonay
  7. Národní park Islas Atlánticas de Galicia
  8. Národní park Sierra de Guadarrama
  9. Národní park Ordesa y Monte Perdido
  10. Národní park Picos de Europa
  11. Národní park Sierra Nevada
  12. Národní park Tablas de Daimiel
  13. Národní park Teide
  14. Národní park Timanfaya
  15. Národní park Sierra de las Nieves
  16. Národní park Monfragüe