ŠVÝCARSKO

Datum vzniku: 1. srpna 1291

Stručná historie chronologicky :

1291: Vznik Švýcarské konfederace z kantonů Uri, Schwyz a Unterwalden.

1499: Války mezi Švýcarskem a Habsburskou monarchií, které posílily nezávislost Švýcarska.

16. století: Reformace přinesla náboženské změny a rozdělení mezi katolíky a protestanty.

1648: Westfálský mír potvrdil nezávislost Švýcarska na Svaté říši římské.

1798: Francouzské revoluční armády obsadily Švýcarsko a zavedly Helvetskou republiku.

1848: Nová švýcarská ústava vytvořila federální stát a zrušila kantonní suverenitu.

20. století: Švýcarsko zůstalo neutrální během obou světových válek. Rozvoj finančního sektoru, vědy a technologie.

1971: Ženy získaly v některých kantonech volební právo.

2002: Švýcarsko se stalo členem OSN.

 

Mezinárodní zkratka: CH

 

Měna: švýcarský frank  (CHF)

Švýcarský frank je jedna z historicky stabilních a uznávaných měn ve světě. Měnová politika a stabilita franku byly dlouho považovány za důležité faktory pro švýcarskou ekonomiku.

 

Internetová doména: .ch

 

Telefonní předvolba: +41

 

Časové pásmo: + 1 GMT

 

Geografie:

Alpské pohoří tvoří jedno z nejpozoruhodnějších geografických prvků Švýcarska.

Kromě hor země nabízí také mnoho jezer, z nichž každé má svou vlastní osobnost, například Ženevské jezero, Zürichské jezero a Lucernské jezero.

Řeky hrají významnou úlohu ve švýcarské krajině. Rýn, Rhôna a Inn nejen zásobují vodou, ale jsou také spojnicemi mezi regiony a zeměmi.

Země sousedí s Německem, Francií, Itálií, Rakouskem a Lichtenštejnskem.

 

Nejvyšší vrchol: Dufourspitze 4634 m n.m.

Dufourspitze je nejvyšším bodem nejen Švýcarska, ale také celého masivu Monte Rosa a druhým nejvyšším vrcholem v Západní Evropě po Mont Blancu.

 

Podnebí:

Švýcarsko lze charakterizovat jako zemi s chladnými zimami a mírnými až teplými léty. Rozdíly v podnebí jsou zřetelné na základě nadmořské výšky, vzdálenosti od Alp a blízkosti jezer.

 

Fauna a flora:

Mezi charakteristické druhy zvířat patří ibex neboli kamzík alpský, který často obývá horské oblasti. Jelen lesní, je symbolem divoké přírody a vyskytuje se v lesnatých oblastech. Marmoti, malí hlodavci, jsou typičtí pro alpské prostředí a rádi se zdržují poblíž skalních masivů. Velkým dravcem je orel skalní, který dominuje v horských oblastech a hnízdí na skalních útesech.

Ikonickým symbolem hor je edelweiss, bílá květina, která zdobí alpské louky. Další oblíbenou květinou je gentiana neboli hluchavka, která zdobí krajinu svou modrou barvou. Smrk, běžný strom v horských oblastech, tvoří lesy a poskytuje útočiště mnoha druhům zvířat.

 

Zemědělství:

Vzhledem k horskému reliéfu a nepříznivým podmínkám pro intenzivní zemědělství, dominuje v krajině pastevectví. Dobytek pasoucí se na alpských loukách produkuje mléko, které je základní surovinou pro mléčné výrobky, jako jsou sýry. Tento tradiční způsob hospodaření, známý jako alpské pastevectví, je klíčovým prvkem švýcarského zemědělství.

V nížinách se pěstují obilniny, ovoce, zelenina a také se věnuje vinařství.

 

Těžba surovin:

Švýcarsko má malé zásoby drahých kovů, jako jsou zlato, stříbro a platinové kovy. Těžba a zpracování těchto kovů je omezené. Švýcarské společnosti jsou známé zpracováním a obchodem s drahými kovy. V určitých místech se těží kameniva, písek a štěrk, které se používají jako stavební materiály.

V některých oblastech, zejména v Solném údolí, se těží sůl. Těžba má historický význam, švýcarská sůl se tradičně používá nejen v potravinářském průmyslu, ale také v chemickém a farmaceutickém.

 

Průmysl:

Švýcarsko je jedním z hlavních světových center farmaceutického průmyslu. Sídlí zde mnoho renomovaných farmaceutických společností, které se specializují na výzkum, vývoj a výrobu léčiv.

Průmysl strojírenského a přesného technického vybavení je klíčovým prvkem švýcarského průmyslu. Zahrnuje výrobu precizních strojů, zařízení pro přesnou měřicí techniku a dalšího technického vybavení. Země se stala centrem pro inovace v oblasti finančních technologií. Zdejší  společnosti se zaměřují na elektronické platby, blockchain technologie a další moderní finanční služby. Potravinářský průmysl hraje také důležitou roli, zahrnující výrobu potravin, nápojů a luxusních čokoládových výrobků. Švýcarská čokoláda je celosvětově známá.

Švýcarsko je také známé výrobou svých luxusních hodinek. Horologický průmysl má bohatou historii a tradici.

 

Služby a další oblasti ekonomiky: služby, obchod, bankovnictví a pojišťovnictví, informační technologie, věda, výzkum, vzdělání a zdravotnictví, železniční doprava

 

Přírodní a historické zajímavosti: města Bern, Basilej, Luzern a La Chaux-de-Fonds, hora Matterhorn, Rýnské vodopády, Ženevské jezero a ostatní alpské jezera, Bodamské jezero, Aletschský ledovec, klášter v St.Gallen, oblast Lavaux, Švýcarský národní park

Hory nabízejí možnosti pro různé outdoorové aktivity, jako je turistika, horská cyklistika, lyžování a snowboarding. Zimní střediska jako St. Moritz, Zermatt, Verbier a Engelberg jsou mezinárodně známá. Kromě přírodních krás nabízí Švýcarsko také kulturní bohatství. Historická města jako Curych, Ženeva, Lucern nebo Bern jsou plná památek, muzeí a galerií.

Některá místa nabízejí relaxaci a wellness. Lázeňství v alpských termálních pramenech a lázních je oblíbené pro své blahodárné účinky.

Země je také známá svou gastronomií, včetně sýrů, čokolády a specialit regionální kuchyně.

 

Waterparky ve Švýcarsku:

 

Státní zřízení: federativní stranická direktoriální republika s prvky přímé demokracie

Švýcarsko je zemí s jedinečným státním zřízením, které se výrazně liší od mnoha jiných zemí. Jedná se o federální republiku, která se skládá z několika nezávislých členských států, známých jako kantony. Tento federální systém poskytuje každému kantonu značnou míru autonomie a pravomocí. Každý kanton má vlastní ústavu, parlament a vládu, což umožňuje místním obyvatelům aktivně ovlivňovat záležitosti, které se týkají jejich regionu.

Nad těmito kantony stojí centrální federální vláda, složená z federálního prezidenta a šesti federálních radních. Každý člen vlády má svůj rezort, za který nese odpovědnost. Avšak federální vláda má omezenější pravomoci ve srovnání s kantony. Její kompetence jsou definovány v ústavě a zahrnují oblasti jako zahraniční politiku a obranu.

Jedním z nejzajímavějších prvků švýcarského státního zřízení je direktná demokracie. Tato praxe umožňuje občanům pravidelně se účastnit referend a lidových hlasování o klíčových otázkách, například o změnách ústavy, nových zákonech nebo mezinárodních smlouvách. Tato forma demokracie posiluje občanskou účast na politickém rozhodování a dává občanům přímý vliv na směřování země.

Kromě toho je Švýcarsko známé svou neutralitou a mírovým postojem ve světových konfliktech. Země si udržuje svou neutralitu a nečlenství v mezinárodních vojenských aliancích. Tato politika již dlouho ovlivňuje švýcarské mezinárodní vztahy a vytváří pro ni specifickou pozici ve světě.

 

Hlavní město: Bern

Nachází se ve střední části země, na břehu řeky Aary. Bern je historickým městem s bohatým kulturním dědictvím, malebnými uličkami a historickými budovami. Mezi jeho nejvýznamnější památky patří Federální palác, který slouží jako sídlo švýcarského federálního parlamentu a vlády.

Bern byl založen v 12. století a jeho historické jádro je plné středověkých budov, kostelů a náměstí.

Město je také domovem několika univerzit a výzkumných institucí. Jeho intelektuální prostředí přispívá k výzkumu a vzdělávání v různých oborech.

 

Rozloha: 41 284 km2

 

Počet obyvatel: 8 630 000  (2022)

Švýcarsko je známé svou lingvistickou rozmanitostí. Čtyři oficiální jazyky jsou němčina, francouzština, italština a rétorománština. Každý kanton má svůj dominující jazyk.

Švýcaři zdůrazňují svou švýcarskou identitu nad etnickou příslušností, ačkoli existuje přítomnost různých národností kvůli migraci a zahraničním pracovníkům.

Náboženská krajina ve Švýcarsku je různorodá, s dominancí křesťanství (katolictví a protestantství). Zvyšuje se počet osob, které se hlásí k bezvěrci nebo nábožensky nezařazeným.

 

Památky UNESCO: 13

 

  1. Opatství St Gall (1983) – Karolínský klášter s vzácnými rukopisy.
  2. Benediktinský klášter sv. Jana v Müstairu (1983) – Benediktinský ženský klášter s figurativními nástěnnými malbami a románskými freskami.
  3. Bern (1983) – Historické centrum hlavního města.
  4. Bellinzona (2000) – Konkrétně skupina opevnění, které se setkávají na hradě Castlegrande na skalnatém vrcholu nad údolím Ticina.
  5. Ledovec Aletschgletscher (2001) – Největší evropský ledovec s typickými rysy ledovcové oblasti.
  6. Monte San Giorgio (2003) – Zalesněná oblast jižně od jezera Lugano, která je považována za nejbohatší naleziště mořských fosilií.
  7. Vinice Lavaux (2007) – Viniční terasy podél Ženevského jezera z 11. století.
  8. Rhétská dráha (2008) – Železniční společnost a železniční síť provozovaná ve švýcarských Alpách, konkrétně v kantonu Graubünden.
  9. Glarnské Alpy (2008) – Tento alpský region nabízí nádherné přírodní scenérie,horské vrcholy a možnosti pro outdoorové aktivity.
  10. La Chaux-de-Fonds (2009) – Město nacházející se ve švýcarském kantonu Neuchâtel. Toto město má bohatou historii, je známé svou spojitostí s hodinářským průmyslem a architekturou.
  11. Prehistorická kůlová obydlí v Alpách (2011) – Kůlová obydlí z období 5 000–500 let př. n. l. v blízkosti jezer, řek a mokřadů.
  12. Práce Le Corbusier (2016) – Nevšední příspěvek modernistickému hnutí, 17 staveb na území Argentiny, Belgie, Francie, Švýcarska, Německa, Indie a Japonska.
  13. Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy (2007) – Zachovalé bukové lesy v různých oblastech Evropy od Pyrenejí po Černé moře.

 

Národní parky: 1

 

  1. Švýcarský národní park